Článek
Řekl rovněž, že Severoatlantická aliance nestojí o vojenský střet s Ruskem, území svých členů je ale připravena bránit. Varoval také před hlubokými následky, které by případné vojenské vítězství Ruska na Ukrajině mělo pro Evropu.
„Evropané se musí o svou vlastní bezpečnost více zasadit. Nyní i v budoucnu,“ řekl Scholz. „Německo bude ve dvacátých a třicátých letech a i poté vydávat každý rok na obranu dvě procenta HDP,“ poznamenal.
Na investicích do obrany ve výši dvou procent HDP ročně se dohodly státy NATO. Německo a například ani Česko ale tuto podmínku zatím neplní; obě země chtějí tomuto závazku dostát letos.
Stoltenberg: 18 z 31 členů NATO letos vydá na obranu dvě procenta HDP
Scholz připomenul, že se blíží druhé výročí vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. „Dva roky po začátku války se musíme ptát, zda děláme dost. Musíme se ptát, zda víme, co by vítězství ruského prezidenta Vladimira Putina znamenalo,“ řekl. Poznamenal, že vojenský úspěch Ruska by otřásl systémem evropské bezpečnosti a že by také politicky a hospodářsky stál Evropu více než stávající pomoc Ukrajině.
Scholz a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek v Berlíně podepsali bilaterální dohodu o bezpečnostní spolupráci. Podle německého ministerstva obrany má pomoc poskytnutá na základě této dohody hodnotu 1,13 miliardy eur (téměř 29 miliard Kč) a týká se zejména protivzdušné obrany a dělostřelectva.
Obdobnou dohodu uzavřel Zelenskyj v pátek i s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Scholz v sobotu v Mnichově vyzval ostatní země, aby s Ukrajinou podepsaly podobná ujednání.
Trump by nebránil země NATO, které nedávají dost na obranu. Rusko by navíc povzbuzoval
