Článek
„Máme informace, že Rusko zvažuje provedení nekonvenčních útoků na kritickou infrastrukturu v Baltském moři. Je pravděpodobné, že by k tomuto účelu mohlo použít drony ukrajinské výroby,“ uvedl Kaunas.
Podle něj by Rusko mohlo do „akce“ poslat ukořistěné nebo zrekonstruované ukrajinské drony, aby vytvořilo dojem, že za možnými útoky stojí Ukrajina, a tím ztížilo určení odpovědnosti.
„Chci vás ujistit, že litevská zpravodajská služba dělá svou práci. Shromažďujeme informace a vidíme, že Rusko zvažuje možné provokace v Pobaltském regionu a možné využití operací pod falešnou vlajkou,“ řekl Kaunas. Dodal, že podle hodnocení Litvy a některých spojenců z NATO je tento scénář v současné době nejrealističtější.
Kaunas ale zároveň zdůraznil, že Litva v současné době nečelí bezprostřední konvenční vojenské hrozbě a že neexistují žádné náznaky, že by Rusko shromažďovalo síly poblíž litevských hranic.
Litva, která je členským státem NATO, sdílí vedle Polska a Lotyšska společnou pozemní hranici s ruskou exklávou Kaliningradem a s Běloruskem, které je spojencem Moskvy. Od ruské invaze na Ukrajinu z roku 2022 tato pobaltská země ztrojnásobila výdaje na obranu.
Klíčovou infrastrukturu chrání armáda
Litevské ozbrojené síly pomáhají s ochranou klíčové infrastruktury, včetně terminálu LNG v Klaipedě, propojení elektrické sítě LitPol Link s Polskem, transformační stanice v Alytusu a vodní elektrárny Kruonis.
Moskva podezření, že plánuje útoky na členské státy NATO, opakovaně odmítá. Zároveň ale obvinila pobaltské země z toho, že dovolily, aby jejich vzdušný prostor využívala k útokům Ukrajina. To Litva, Lotyšsko i Estonsko odmítají.
Do vzdušného prostoru zemí NATO, jejichž pobřeží Balt omývá, opakovaně vstupují vojenské drony. Některé incidenty byly připsány ukrajinským dronům, které byly odkloněny nebo dezorientovány ruským elektronickým bojem.
Západní zpravodajská komunita tvrdí, že Rusové mohou navádět drony do vzdušného prostoru Litvy, Lotyšska, Estonska, Polska a Finska úmyslně.
