Článek
Na ruském seznamu nežádoucích organizací, kterým se v podstatě zakazuje působení v Rusku, je například česká humanitární organizace Člověk v tísni, lidskoprávní Transparency International nebo nezávislá média jako Bellingcat či Meduza.
„Na základě výsledků studia poskytnutých materiálů jsme dospěli k závěru, že aktivity mezinárodní nevládní a neziskové organizace Greenpeace International představují ohrožení ústavního pořádku a bezpečnosti Ruské federace,“ uvedla podle agentury prokuratura.
„Ve vztahu k Ruské federaci Greenpeace ekologické aktivity ve skutečnosti doprovází aktivním prosazováním politických postojů, pokusy zasahovat do vnitřních záležitostí státu a jejich cílem je podkopávat jeho ekonomické základy,“ dodala.
Seznam vznikl po anexi Krymu
Ruská pobočka Greenpeace následně v pátek na sociálních sítích uvedla, že nemá jinou možnost než v Rusku ukončit činnost.
„Vyjadřujeme kategorický nesouhlas s rozhodnutím prokuratury. Toto rozhodnutí staví veškerou další aktivitu Greenpeace v Rusku mimo zákon,“ citovala agentura Reuters prohlášení.
Seznam nežádoucích organizací úřady vytvořily po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krymu v roce 2014 a vyhlášení západních protiruských sankcí. Nyní čítá přes osm desítek subjektů.
Organizace zařazené na seznam nesmějí v Rusku působit a ruští občané s nimi nesmějí spolupracovat pod hrozbou až šestiletého vězení.
Dobročinnost Člověka v tísni je jen zástěrka, říká k zákazu ruský poslanec
