Článek
Izraelské tajné služby se zajímaly o Ahmadínežáda již několik let. Nejprve měly v úmyslu ho naverbovat jako zpravodajského agenta, v pozdější fázi ho Izrael dokonce plánoval dosadit do funkce íránského vůdce po svržení režimu, uvedl list The New York Times.
Nejneobvyklejší fází celé izraelské operace bylo setkání Ahmadínežáda s bývalým šéfem izraelské kontrarozvědky Šin Bet Davidem Barneou v Maďarsku na začátku roku 2024. Izraelcům tehdy pomohl rektor Ludovické univerzity veřejné správy v Budapešti Gergely Déli, který íránského exprezidenta pozval na konferenci o změně klimatu.
Rektor uvedl, že mu tehdy z „vysokých míst“ bylo řečeno, že konference bude ve skutečnosti sloužit jako zástěrka pro tajné rozhovory Ahmadínežáda s izraelskými agenty. Déli přiznal, že se obával o svou pověst i renomé univerzity, ale žádosti o uspořádání akce vyhověl.
„Když si dva zarytí nepřátelé najednou chtějí popovídat, pak je nejlepší udělat vše pro to, aby si promluvili,“ prohlásil rektor.
V následujících letech Izrael provedl několik tajných plateb mluvčímu exprezidenta Alímu Akbarovi Džavanfekrovi. S ním se izraelští agenti sešli před zahájením operace Lví řev (Operation Roaring Lion), která začala 28. února společnými americko-izraelskými údery, ještě několikrát.
Ahmadínežáda motivuje moc, ne peníze
Abdolreza Davari, bývalý Ahmadínežádův poradce a spolupracovník, však prohlásil, že bývalý prezident by s Izraelem nikdy nespolupracoval kvůli penězům.
„Těch má dost, má poměrně široké portfolio firem. Ale moc, to je něco jiného. Vždycky chtěl být u kormidla,“ řekl.
Podle dalšího spolupracovníka se exprezident mohl pro spolupráci s Izraelem rozhodnout také kvůli tomu, že ho Rada dohlížitelů, která v islámské republice schvaluje kandidáty na prezidenta, třikrát vyřadila z boje o hlavu státu. Ahmadínežád pak před ním otevřeně hovořil o svých ambicích stát se novým vládcem Íránu s pomocí zahraničních mocností.
Frustrace a nelibost vůči současnému íránskému režimu se pak projevila podle zmíněného spolupracovníka prohlášením, které by mnozí u exprezidenta považovaného za íránského „jestřába“ měli za nepředstavitelné. Konzervativní populista, jemuž volby pomohly vyhrát výroky o zničení židovského státu, podle jednoho ze svých spolupracovníků opakovaně prohlásil, že pokud se vrátí k moci, normalizuje vztahy s Izraelem prostřednictvím Abrahámovských dohod.
Exprezidentův osud se ale nakonec vyvíjel jinak. Budovu, kde se Ahmadínežád zdržoval, v první den americko-izraelských útoků poničil úder letectva židovského státu zaměřený na jeho bodyguardy a obrněné auto. Ahmadínežáda poté podle The New York Times vyzvedli agenti izraelské tajné služby Mossad a odvezli do úkrytu. Exprezident ale z dosud nejasných důvodů útočiště opustil a zmizel.
Spatřen byl až minulý týden na pohřbu někdejšího íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího, který první sérii americko-izraelských úderů nepřežil. Tam Ahmadínežáda údajně zadrželi agenti zpravodajské služby IRGC a po výsleších poslali do domácího vězení.
