Článek
Černá Hora a Albánie požádaly NATO o silnější podporu v boji proti ruským dezinformačním kampaním a pokusům o ovlivňování vnitřní politické situace ze zahraničí. Chtějí, aby NATO k nim vyslalo speciální týmy odborníků, které by pomohly identifikovat hybridní hrozby a bojovat proti nim.
Černohorský ministr obrany Dragan Krapović a jeho albánský protějšek Ermal Nufi podle serveru Politico varovali před rostoucím ruským vlivem na západním Balkáně. Jejich požadavky přicházejí v politicky citlivém okamžiku, neboť obě země usilují o urychlení svého vstupu do Evropské unie. Černá Hora, která je v NATO od roku 2017, chce členství v EU získat do roku 2028, a Albánie, jež vstoupila do aliance v roce 2009, do konce desetiletí.
„Rusko neustále vede informační kampaně zaměřené na zranitelná místa černohorské společnosti, ale i dalších společností na západním Balkáně,“ uvedl Krapović.
Další obavy vyvolávají nadcházející volby. Černou Horu čekají v létě 2027 parlamentní volby, zatímco v Albánii se v květnu uskuteční volby místní. Ministři se domnívají, že jejich země nemají dostatečně rozvinuté kapacity k tomu, aby se samostatně vypořádaly se stále složitějšími vlivovými operacemi na internetu, které ruský prezident Vladimir Putin proti jejich zemím podle některých zdrojů nařídil.
„V Černé Hoře Moskva využívá informační kampaně k získání podpory pro prosrbské a rusofilní opoziční strany a uplatňuje svůj vliv prostřednictvím místní srbské pravoslavné církve,“ uvedl podle portálu Politico Ljubomir Filipović, politolog a expert na zahraniční vlivy z Arizonské státní univerzity.
Minulý měsíc černohorská policie zadržela předního prokremelského vojenského blogera Michaila Zvinčuka kvůli podezření ze šíření ruského vlivu.
V Albánii hraje Moskva na kulturní válku
Podle albánské odbornice na komunikaci Blerjany Binové ruské dezinformace v její zemi nabývají podoby kampaní na sociálních sítích, které cílí na proces přistoupení k EU a na NATO, a zároveň rozdmýchávají „kulturní války“, mimo jiné v otázkách týkajících se LGBTQ komunity. Dodala, že některá místní média tyto narativy dále šíří.
Krapović přiznal, že Černá Hora zaostává v oblasti modernizace vybavení, lidských zdrojů, administrativních schopností i strategické komunikace. Jeho albánský kolega je přesvědčen, že by NATO mělo vytvořit účinnější mechanismy pro odhalování škodlivých aktivit na internetu. „Mělo by také umožnit rychlý zásah odborníků v zemích, které pomoc potřebují,“ poznamenal Nufi.
Severoatlantická aliance se na zřízení zvláštních týmů pro reakci na hybridní hrozby dohodla již v roce 2018, připomněl portál. Jde o skupiny, které obvykle tvoří zhruba desítka odborníků z členských států. Jejich úkolem je monitorovat hrozby, koordinovat reakce a poskytovat politickou podporu ohroženým spojencům.
