Hlavní obsah

Přes 135 mrtvých při útoku na uprchlický tábor v Burundi

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

BUJUMBURA

Nejméně 153 lidí přišlo o život a dalších 111 bylo zraněno při pátečním nočním útoku burundských povstalců na uprchlický tábor Gatumba, kde žijí převážně běženci z Konžské demokratické republiky. Útok, při kterém byla také vypálena řada domů, se odehrál kolem 22:00 SELČ, uvedl Louis Niyozima, představitel Města Mutimbuzi, pod jehož správu napadený tábor spadá.

Foto: Skupova Plzeň

Spojujícím prvkem nadcházejícího 32. ročníku Skupovy Plzně je loutka napříč uměleckými obory, druhy a žánry.

Článek

"Už jsme napočítali 153 mrtvých a 111 zraněných. Zatím jsme však ještě neskončili. To, co se zde odehrálo, je ohavné," uvedl mluvčí burundské armády Adolphe Manirakiza. První odhady hovořily zhruba o stovce obětí.

K násilnostem se přihlásila povstalecká organizace Národní osvobozenecké síly (FNL). Podle jejího mluvčího Pasteura Habimany rebelové nejprve zaútočili na příslušníky burundských ozbrojených sil, kteří je několik posledních dní pronásledovali. Ti se však stáhli do uprchlického tábora, jehož obyvatelé se pak v následném boji přidali na jejich stranu.

FNL tvoří příslušníci většinového kmene Hutuů. V Gatumbě žije asi 2500 až 3000 konžských uprchlíků řadících se převážně k menšinovým Tutsiům. Tábor leží asi dvacet kilometrů západně od burundské metropole Bujumbury a necelé čtyři kilometry od hranic s Konžskou demokratickou republikou.

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) se v Burundi nachází až 30 000 utečenců z Konga, kteří do Burundi zamířili v důsledku střetů mezi vládními vojsky a konžskými povstalci ve východokonžského státu Bukavu koncem května. FNL v dubnu oznámila, že končí s násilnostmi; později to však odvolala.

Od loňského listopadu hnutí čelí ofenzivě armády i bojovníků jiné bývalé hutuské rebelské organizace Sil na obranu demokracie (FDD). Konflikt v Burundi vypukl po zavraždění hutuského prezidenta Melchiora Ndadayeho v říjnu roku 1993. Atentátníci pocházeli z polovojenských jednotek menšinových Tutsiů, kteří od získání nezávislosti v roce 1962 ovládají armádu a s výjimkou několika měsíců dominují i místní vládě.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám