Článek
„Informoval jsem generálního tajemníka NATO, že do programu PURL – evropských fondů určených na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu – zatím nebudeme přispívat,“ uvedl polský premiér podle agentury Unian.
Polské rozhodnutí se týká financování nákupu amerických zbraní, nikoli ukončení veškeré vojenské pomoci Ukrajině. Polsko se k programu PURL připojilo koncem roku 2025 a vyčlenilo 100 milionů dolarů (2,1 miliardy korun) na nákup americké výzbroje pro Ukrajinu.
Zároveň ale Poláci oznámili, že jsou připraveni předat Ukrajině stíhačky MiG-29. Polský náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk uvedl, že Ukrajina souhlasila s poskytnutím technologií pro boj proti dronům výměnou za dvě stíhačky MiG-29. Podle Tomczyka je dohoda o této transakci v současné době ve fázi závěrečného vyjednávání.
Příspěvky vyvolaly napětí v české vládní koalici
Účast v programu PURL vyvolala v červenci 2026 napětí v české vládní koalici. Proti kroku se zásadně ohradil předseda Poslanecké sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura, který s financováním amerických zbraní pro Ukrajinu nesouhlasil. Představitelé vlády, včetně ministra za SPD Jaromíra Zůny, situaci mírnili s tím, že krok nevybočuje z dříve dohodnutých mantinelů. Místopředseda vlády Karel Havlíček (ANO) hovořil o sporu jako o „bouři ve sklenici vody“.
Premiér Andrej Babiš (ANO) označil příspěvek za menší a jednorázovou částku, která se nebude opakovat. Peníze byly přesměrovány z jiných projektů. Šlo o 140 milionů korun.
Do iniciativy PURL od jejího spuštění v létě 2025 do července 2026 poslaly spojenecké země už 6,7 miliardy dolarů (148,3 miliardy korun). Tyto peníze pokryly deset ucelených balíků amerického vojenského vybavení a zbraní.
Podle dostupných údajů přispívá většina zapojených států částkami ve stovkách milionů dolarů. Největším přispěvatelem je Norsko s více než jednou miliardou dolarů (22,1 miliardy korun). Významné částky poslaly také Německo, Nizozemsko nebo Kanada - každá země kolem 500 milionů dolarů (přes 11 miliard korun) a více.


