Článek
Bývalý premiér v prvním kole porazil bývalého předsedy parlamentu o deset procent hlasů. Mečiarovi voliči jsou všeobecně považováni za disciplinované, ale jeho voličský potenciál je omezený. Souboj dvou opozičních politiků tak mohou paradoxně rozhodnout voliči současné vládní koalice. Pokud překonají zklamání nad výsledkem prvního kola, v němž vysoký favorit, vládní kandidát Eduard Kukan, neuspěl a dají svůj hlas Gašparovičovi jako menšímu zlu, Mečiar nemá šanci.
Jediný průzkum
Před druhým kolem prezidentských voleb nebyl zveřejněn ani jediný průzkum. Pouze deník SME na své internetové stránce uskutečnil průzkum u svých čtenářů. Mečiar dostal 429 hlasů, Gašparovič 1247 a voleb se nezúčastní 1114 čtenářů deníku. U renomovaných agentur si nikdo žádný průzkum neobjednal. "Průzkumy by byly velmi nepřesné. Veřejnost byla po prvním kole znejistěna a pravděpodobně extrémně vysoké procento voličů se bude rozhodovat na poslední chvíli," vysvětlil Pavel Haulík z agentury MVK.
Mečiar získal v prvním kole 32,73 procent hlasů, když mu dalo svůj hlas přes 650 tisíc voličů. Gašparovič získal 22,28 procenta hlasů, když mu dalo svůj hlas přes 442 tisíc voličů.
Prezident nemusí být figurkou
Slovenská vládní koalice se spoléhá na to, že i když nový prezident vzejde z řad opozice, bude mít pouze reprezentativní funkci. Právníci však upozorňují, že pokud by se nový prezident rozhodl plně uplatňovat své kompetence, měl by mnohem silnější pozici než jeho předchůdci Michal Kováč a Rudolf Schuster.
Televize Markíza uvedla, že prezident má podle ústavy právo domlouvat a ratifikovat mezinárodní smlouvy. "To je silná kompetence, protože prezidentské smlouvy stojí nad zákony," upozornila televize. Kováč i Schuster se několik dní po svém nástupu do funkce této kompetence vzdali ve prospěch vlády. "Není však vyloučeno, že opoziční kandidáti Vladimír Mečiar a Ivan Gašparovič ke koaliční vládě tak vstřícní nebudou," konstatovala Markíza. Oba kandidáti zatím přislíbili, že nebudou trvat na posílení svých pravomocí, ale praxe může být jiná.
"V takovém případě by prezident byl tím hlavním zástupcem Slovenské republiky vůči zahraničí v dohadování těch nejvýznamnějších mezinárodních smluv," upozornil právník Peter Kresák.
Poslední novelizace slovenské ústavy snížila kompetence prezidenta při udělování amnestie. V minulosti byly totiž sporné především amnestie, které udělil v roce 1998 premiér Mečiar, jako zastupující prezident (týkaly se únosu Michala Kováče mladšího).
