Hlavní obsah

Německo razantně navýší počet vojáků, služba v armádě ale zatím zůstane dobrovolná

2:43
2:43

Poslechněte si tento článek

Německá vláda ve středu schválila návrh zákona, s jehož pomocí chce razantně navýšit početní stavy armády. Důvodem je současná bezpečnostní situace v Evropě a zejména válka na Ukrajině. Vojenská služba by ale nadále měla zůstat dobrovolná.

Foto: Ebrahim Noroozi, ČTK/AP

Ministr obrany Boris Pistorius (vlevo) a spolkový kancléř Friedrich Merz po středečním jednání vlády

Článek

Předloha, kterou nyní projedná Spolkový sněm, počítá s tím, že počet vojáků Bundeswehru se v příštích letech zvýší z nynějších 160 tisíc na 260 tisíc a dalších zhruba 200 tisíc by měly tvořit zálohy, informoval deník Bild, který rozhodnutí kabinetu kancléře Friedricha Merze označil za „historické“.

Podle návrhu zákona budou muset od 1. ledna 2026 všichni muži po dosažení 18 let vyplnit online formulář, v němž budou dotazováni, zda by chtěli sloužit v armádě, ale i na svou fyzickou zdatnost, zájmy a schopnosti.

Pro ženy zůstane vyplnění formuláře dobrovolné. Ti z dotazovaných, které Bundeswehr bude považovat za vhodné pro vojenskou službu, dostanou pozvánku k odvodu.

Už od poloviny roku 2027 by měly být odvody povinné pro všechny muže, kteří ten rok dosáhnou plnoletosti, tedy pro zhruba 200 tisíc ročně. I poté nicméně zůstane případná služba v armádě dobrovolná.

„Je to ale obrovský krok vpřed,“ pochvaloval si sociálnědemokratický (SPD) ministr obrany Boris Pistorius, jehož resort s předlohou přišel. Těm, kteří by odmítli vyplnit dotazník nebo by se nedostavili k odvodu, bude hrozit pokuta.

Základní výcvik šest měsíců

Základní výcvik má být šestiměsíční s tím, že v případě potřeby jej bude možné prodloužit až na 23 měsíců. Poté se z vojáků stanou příslušníci záloh. Předkladatelé zákona však doufají, že část vojáků po základní službě v armádě zůstane, k čemuž by je měly motivovat finanční pobídky.

„Chceme navýšit počet vojáků nejprve na základě dobrovolnosti. Věřím, že docílíme počty, které potřebujeme,“ uvedl Merz na tiskové konferenci po jednání vlády. „Německo je zemí, která musí mít v Evropě největší konvenční armádu. Rusko je a zůstane dlouhou dobu největším ohrožením evropské bezpečnosti,“ dodal.

Část vládního konzervativního bloku CDU/CSU ale považuje návrh zákona za nedostatečný a požaduje plnohodnotný návrat k povinné vojenské službě. Například poslanec Thomas Erndl (CSU) řekl, že beze změn nenechá jeho frakce návrh zákona Spolkovým sněmem projít.

„Chybí nám 80 tisíc vojáků z povolání a 140 tisíc záložníků, což jen na základě dobrovolnosti nezměníme,“ podpořil Erndla další poslanec Thomas Röwekamp (CDU).

Kritika na adresu návrhu zaznívá také z části levicové opozice, avšak z jiných důvodů. Obává se, že jde jen o předstupeň k plnému návratu povinné vojenské služby.

Výběr článků

Načítám