Článek
Z kostí neandrtálců objevených v chorvatské Vindije byl získán kompletní genom druhu. Zatím z něj bylo dekódováno asi 60 procent. Mezi objevenými geny je i gen FOXP2, který je u Homo sapiens sapiens spojován s řečí a jazykem.
Neandrtálci mají s lidmi podle vědců shodné 99,5 až 99,9 procenta DNA. Rozdíly mohou pomoci zjistit, proč se Homo sapiens před 100 000 lety začal tak rychle šířit po celém světě.
Vědci uvažovali, že jedním z důvodů by mohla být schopnost řeči. Proto se u fosílií vědci zaměřili na gen FOXP2, který je spojován u lidí právě s verbální komunikací. Tento gen se u lidí a šimpanzů liší ve dvou klíčových bodech, mezi lidmi a neandrtálci však žádný rozdíl neexistuje, zjistili vědci. "Není žádný důvod nevěřit, že by mohli mluvit jako my,“ uvedl profesor Svante Paablo.
S lidmi se nekřížili
Naopak se neprokázalo, že by moderní lidé zdědili něco z od neandrtálců, zřejmě se oba druhy v Evropě příliš nekřížili. Vědci zkoumali gen rozvoje mozku microcephalin 1 (MCPH1). Ten má u druhu Homo sapiens sapiens mnoho variant. Předpokládalo se, že ho moderní lidé mohli zdědit od neandrtálců, ukázalo se však, že neandrtálci mají tento gen v archaické formě, jaká se objevuje i u Afričanů, tedy u obyvatel kontinentu, kde se Homo sapiens sapiens objevil nejdříve a odkud se rozšířil po celém světě. Je tedy málo pravděpodobné, že by neandrtálci ovlivnili moderní lidi, je však možné, že Homo sapiens sapiens ovlivnil genom neandrtálců.
Zkoumání genomu ale nijak nepřispělo k odhalení důvodu, proč neandrtálci vyhynuli. "Nemyslím si, že by to bylo z genetických důvodů,“ uvedl profesor a dodal: “Je tedy jisté, že vyhubení způsobilo něco v interakci s prostředím nebo s moderními lidmi.“