Článek
Nového kohouta vyrobeného ze zlaté mědi požehnal pařížský arcibiskup Laurent Ulrich. Do otvoru uvnitř kohoutovy hrudi umístil posvátné relikvie včetně úlomků Kristovy trnové koruny a ostatků svatého Denise a svaté Genevievy, čímž soše vtiskl náboženský význam, uvedla agentura AP.
Do útrob sochy byl vložen i tubus se seznamem zhruba 2000 lidí, kteří se na rekonstrukci chrámu podíleli ať už finančně, nebo manuálně. „Je to fénix,“ řekl Philippe Villeneuve, hlavní architekt historických památek, který kohouta připomínajícího plamen navrhl.
Kohout připomíná tvarem plameny.
Nový šéf restaurátorů Philippe Jost během ceremoniálu prozradil, že k ochraně Notre-Dame před možnými budoucími požáry byla přijata průkopnická opatření. „Umístili jsme tam řadu protipožárních mechanismů, z nichž některé jsou v katedrále velmi inovativní, včetně zamlžovacího systému na atice, kde se nachází dubový krov. U chrámu ve Francii je to poprvé,“ upřesnil.
Na špičku Notre-Dame se vrátil měděný kohout.
Světoznámou architektonickou a církevní památku, která je na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, zachvátil 15. dubna 2019 mohutný požár. Původní kohout se přitom propadl střechou i s dřevěnou věží nad chrámovou lodí, na jejímž vrcholu byl upevněn. Den po požáru byl nalezen promáčknutý, ale téměř neporušený mezi troskami a bude vystaven v novém muzeu Notre-Dame.
Rekonstrukce chrámu potrvá ještě zhruba rok. Veřejnosti by se měl otevřít 8. prosince 2024.
Katedrála Notre-Dame ožila. Zatím jen na výstavě
