Článek
Motivy rituálního usmrcení obětních zvířat se různí - koaliční poslanci hovoří o očištění Žogorku keneše (parlamentu) od nepřejících démonů, opozice vidí v oběti záruku budoucího klidu v rozhádaném parlamentu i v zemi. Oficiální parlamentní zpráva označuje obřad za projev úcty k obětem loňského lidového povstání, které smetlo režim prezidenta Kurmanbeka Bakijeva a otevřelo dveře k parlamentní demokracii.
Zpráva o parlamentní oběti vyvolala značný zájem místních novinářů, kteří zjistili pravý stav věcí. Podřezáno nebylo sedm beranů, ale ve skutečnosti prý jen jeden, a navíc se tak stalo neveřejně, mimo parlamentní budovu.
Rituál uhradili poslanci
Sami poslanci z oběti nic mít nebudou, protože skopové odeslala parlamentní správa do biškekského starobince. Obětní rituál nebyl hrazen ze státních prostředků, z platu každého ze 120 poslanců bylo strženo 700 kyrgyzských somů (250 korun). Přebytečné peníze parlament poukáže na dobročinné účely.
Rituální obřad vyvolal kritiku kyrgyzských muslimských duchovních. Spojovat obdobné akce s činností politických orgánů podle nich není vhodné, neděje se tak ani v islámských zemích Blízkého východu. Podle nové demokratické ústavy je navíc Kyrgyzstán světským státem.
Věřící se kromě toho obávají, že usmrcení zvířete neproběhlo podle pravidel. "Muslimský kánon u nás pořádně neznají duchovní, natož poslanci," postěžoval si agentuře 24.kg jeden z nich.
Kyrgyzstán je pyšný na to, že jako jediný stát postsovětské Střední Asie zavedl systém parlamentní demokracie, zatímco všude v okolních zemích přetrvávají tuhé prezidentské režimy. Sněmovna se ale zmítá ve vážných sporech, vládní koalice je před rozpadem a ministři se vzájemně osočují z korupce, finančních podvodů a z paktování se svrženým prezidentem.