Kyrgyzstán chce přejmenovat čtvrti, Moskva zuří

Biškek, hlavní město Kyrgyzstánu, se dělí na čtyři obvody a jejich jména zůstala nezměněna ještě z dob éry socialismu: Leninova čtvrť, Sverdlova čtvrť (pojmenované po sovětských politicích), čtvrť 1. máje a Říjnová čtvrť (připomínka revoluce). Kyrgyzští zákonodárci a členové městské rady v Biškeku proto navrhli dát místům nová jména.

Naposledy, a to na konci listopadu, vyzval k přejmenování předseda parlamentu Nurlanbek Šakijev. Řekl, že v Kyrgyzstánu je stále mnoho měst, vesnic a okresů, která nesou „cizí jména“, proto by se vše mělo přejmenovat a mělo by se to chápat jako podpora kyrgyzštiny.

Šakijev také řekl, že každý občan Kyrgyzstánu, kde je ruština velmi rozšířena, musí znát kyrgyzský jazyk. Ve zjevném rýpnutí do etnických Kyrgyzů, kteří používají ruštinu ve svém každodenním životě, Šakijev navrhl, aby Kyrgyzové mezi sebou mluvili jen ve své mateřštině.

Šakijevovy poznámky vyvolaly v Moskvě zuřivé reakce, kdy je několik zákonodárců považovalo za útok na ruský jazyk a Rusy žijící v Kyrgyzstánu. Ruská média to popsala jako „výzvu k derusifikaci Biškeku“.

Dmitrij Novikov, první zástupce šéfa Výboru pro mezinárodní záležitosti Dumy, varoval, že „velmi závažné negativní procesy často začínají takovými maličkostmi a je lepší je zastavit v nejranější fázi“.

Světlana Žurovová, další vysoce postavená ruská zákonodárkyně, uvedla, že odstranění sovětských názvů „jsou první malé kroky k úplnému vytlačení ruského jazyka“, což se podle ní stalo také na Ukrajině a v Gruzii. „A pak přijde další etapa – školy –, pak další, a bude to jako v Gruzii, kdy mladí lidé prakticky nemluví rusky. I na Ukrajině to tak začalo,“ dodala.

Kyrgyzská poslankyně Kamila Talieva svým ruským kolegům vzkázala, že jakákoli změna názvu je vnitřní záležitostí Kyrgyzstánu. Ruština má podle ní „zvláštní místo“ v Kyrgyzstánu, kde je široce používána jako oficiální jazyk země.

Vyzvala ruské zákonodárce, aby se zdrželi „nepodložených obvinění“, která by mohla podněcovat protiruské nálady a kazit přátelské vztahy mezi oběma zeměmi.

Reakce ruských zákonodárců jsou nepřiměřené, i vzhledem k tomu, že všechny státy bývalého SSSR, včetně samotného Ruska, opustily většinu názvů zeměpisných míst ze sovětské éry po rozpadu svazu před více než 30 lety.