Článek
HRW svá tvrzení zveřejnila v jednačtyřicetistránkové zprávě nazvané Irák: stát důkazů. Organizace tvrdí, že vojáci Spojených států selhali v ochraně státních budov - nezastavili v dubnu 2003 rabující davy. Ty poškodily mimo jiné státní archívy, jejichž celistvost je rozbita.
Další selhání mělo nastat, když koaliční vojska nezbránila příbuzným obětí Husajnova režimu ve vykopávání ostatků těl z masových hrobů. Nezajistily ani okamžité odborné zkoumání určených míst. Jednoznačné důkazy vraždění byly nenávratně porušeny.
Žalobci tak ztratili jak velkou část usvědčujících listin, tak důkazy o páchané genocidě. HRW tvrdí, že se bez výše zmíněných skutečností nepodaří nikdy v budoucnu vést vůči Husajnovi spravedlivý proces.
Organizace přesto vyzvala, aby alespoň v případě zkoumání masových hrobů pomohli Iráčanům odborníci ze zahraničí. Měly by se podle ní sestavit také nové seznamy pohřešovaných osob a zahájit důkladná zkoumání vytypovaných oblastí.
I s rekonstrukcí archívů by podle HRW mohli pomoci mezinárodní specialisté. Úspěch při hledání dokumentů je prý ale velmi omezený.
