Článek
Nechal za sebou špatné zprávy o vysoké nezaměstnanosti, převyšující čtyři a půl miliónu lidí, i neutěšený obraz své sociální demokracie (SPD), které by dalo hlas 27 procent voličů, zatímco opoziční CDU a CSU upřednostňuje 47 procent.
Po loňské roztržce s jedním italským politikem kvůli německým rekreantům kancléř vzal na vědomí italskou omluvu a znovu zamířil do Toskánska, kde rád tráví dovolenou. Až po návratu oslaví jubileum také v Hannoveru, odkud na podzim roku 1998 jako dolnosaský premiér vytáhl do předvolební bitvy proti kancléři Helmutu Kohlovi (CDU) a slavně zvítězil.
V šestém roce vlády však není v růžové situaci - ostatně po Berlíně koluje vtip, že rozdíl mezi Kohlem, který v roce 2000 slavil sedmdesátku, a šedesátníkem Schröderem je jen ten, že Schröder je ještě kancléřem, zatímco Kohl se tehdy kvůli tajným fondům moc neukazoval.
"Chci dovnitř!"
"Chci to ve volbách 2006 znovu zkusit," odpověděl nedávno kancléř na dotazy novinářů, zda bude kandidovat potřetí. "Schröder miluje moc," napsala agentura DPA a připomněla, jak kancléř rád vypráví historku, když coby mladý poslanec Spolkového sněmu v rozjařené náladě lezl na plot kancléřství v Bonnu a vykřikoval "Chci dovnitř!"
Týdeník Der Spiegel zase doložil, že před volbami 2002 to pro něj vypadalo na porážku, ale díky rozhodnému NE německé účasti ve válce v Iráku na poslední chvíli zvrátil předpovědi.
Podle jiných je dobrým taktikem a stratégem - když je hospodářství dole, vezme osvědčené cigáro a opráší označení "soudruh bossů", jež mu dali odboráři za velmi dobré vztahy s podnikateli.
Soc. dem. slza
Po pět let vládl od března 1999 do letošního jara sociální demokracii, ale příliš se v lásce neměli, i když on a jeho paní Doris uronili slzu při jeho odchodu z nejvyšší stranické funkce.
Příznivci tvrdili, že slza to byla upřímná, kritici v ní viděli radost nad tím, že se zbavil okovů, jež mu brání prosadit reformy. V Bildu spočítali, že za pět let vyhodil více než deset ministrů z vlády a sedmkrát hrozil demisí. Vždy to účinkovalo a opoziční kandidáti Edmund Stoiber (CSU) či Angela Merkelová (CDU) si marně dělali zálusk na převzetí moci.
Vystudovaný právník a úspěšný advokát Schröder rád vzpomíná na dělnické prostředí, z něhož vyšel, a vždycky zdůrazní své zaujetí pro spravedlnost a solidaritu. Do kancléřství přišel s přezdívkou "machr", které se snažil dostát i při pokusech o záchranu některých firem. Všeobecně se ví, že to umí s médii, ale s Bildem to nevyšlo.
Rozhodl se "kvůli neférovému zpravodajství" list bojkotovat. A doporučil to i stranickým kolegům. Přesto je to právě tento deník, který kancléřovým šedesátinám věnoval největší pozornost. Ne snad kvůli nové náklonnosti, ale proto, že lidé chtějí číst o mocných tohoto světa. A Schröder mezi ně patří.
Kancléře Schrödera a jeho manželku Doris zaujal na letošním technologickém veletrhu CeBIT v Hannoveru "penphone" společnosti Siemens. Zařízení kombinuje mobilní telefon s perem - je možné zadat telefonní číslo i text zprávy jejich napsáním na jakoukoliv plochu.
