PŘEHLEDNĚ: Kdo byl Jeffrey Epstein, co jsou Epsteinovy spisy a kdo v kauze figuruje

Epstein files je označení všech dokumentů, které se týkají Epsteinových zločinů. Tato nálepka se vžila pro všechno, co se postupně vynořuje kolem Epsteinovy sítě, a i pro důkazy ukazující, kdo do této sítě patřil. Nejvíc skloňované je v této souvislosti jméno amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se s Epsteinem prokazatelně stýkal.

Epstein se pohyboval ve vysoké společnosti a udržoval kontakty s řadou vlivných osob. Zůstává otázkou, do jaké míry si lidé z jeho okolí byli vědomi jeho zločinů, případně zda se na nich někteří přímo podíleli. Ministerstvo spravedlnosti USA (DOJ) uvedlo, že nedisponuje dostatečnými důkazy, které by umožnily trestně stíhat další osoby jako součást organizované klientské sítě.

Na nátlak veřejnosti byly v lednu 2026 zveřejněny materiály, které k Epsteinovi eviduje ministerstvo spravedlnosti. Zveřejnění ale přineslo rozčarování, protože z důvodů „ochrany obětí“ byla zveřejněna zhruba polovina materiálů, kde ještě navíc byla jména a další indicie často začerňovány. Kritici upozorňují, že začerněná místa paradoxně skrývají jména možných pachatelů, zatímco jména obětí naopak v řadě případů zůstala viditelná.

Jeffrey Epstein byl původně známý jako americký finančník spravující majetky bohatých klientů. V zákulisí si vybudoval rozsáhlou síť, v níž docházelo k sexuálnímu zneužívání nezletilých dívek. Poprvé byl ze zneužívaní obviněn už v roce 2006 a o dva roky později v rámci kontroverzní dohody přiznal vinu za méně závažný delikt, což vedlo k relativně mírnému trestu.

Přitom podle prokurátorů například v letech 2002 až 2005 platil ve svých rezidencích na Floridě a v New Yorku za sexuální služby desítkám nezletilých obětí, některým bylo pouhých 14 let. Po odsouzení ovšem neměl výrazná omezení.

V roce 2019 byl Epstein znovu zatčen, tentokrát již čelil federálním obviněním z obchodu s lidmi za účelem sexu (sexuálního obchodování s nezletilými) a hrozilo mu až 45 let vězení.

Než však mohl stanout před soudem, byl v srpnu 2019 nalezen mrtvý ve své cele. Oficiálně bylo konstatováno, že spáchal sebevraždu oběšením. Okolnosti Epsteinovy sebevraždy jsou podezřelé nejen kvůli Epsteinově spojení s mocnými. Jak potvrdily zveřejněné dokumenty, pár týdnů před smrtí Epstein ve vězení svému psychologovi zdůrazňoval, že sebevraždu spáchat neplánuje.

Den před Epsteinovou smrtí byl propuštěn jeho spoluvězeň, takže Epstein zůstal na cele sám. Pravidelná hlídka v době sebevraždy na celu nedošla a stejně tak zrovna nefungovala ani bezpečnostní kamera.

Jedním ze symbolů Epsteinovy kauzy se stal jeho soukromý karibský ostrov Little St. James (přezdívaný též „Epstein Island“). Epstein koupil tento malebný ostrůvek o rozloze 0,3 km² v 90. letech a vybudoval na něm luxusní sídlo. Ostrov sloužil jako útočiště pro Epsteinovy okázalé večírky, kam zval své prominentní přátele. Současně však podle svědeckých výpovědí právě zde docházelo k nejhorším sexuálním zločinům na nezletilých obětech.

První oficiální „fáze“ vládního zveřejnění proběhla už 27. února 2025, kdy ministerstvo spravedlnosti USA oznámilo, že uvolňuje „první fázi“ deklasifikovaných materiálů – podle ministerstva spravedlnosti šlo z velké části o věci, které dříve kolovaly neoficiálně, ale teď byly publikované státem.

Trump v listopadu 2025 podepsal zákon známý jako Epstein Files Transparency Act, který předtím schválil americký Kongres. Zákon ministerstvu spravedlnosti uložil povinnost zveřejnit všechny dosud nezveřejněné, neklasifikované materiály týkající se vyšetřování Epsteina.

Ministerstvo spravedlnosti na konci ledna 2026 uvolnilo zhruba tři až 3,5 milionu stran dokumentů souvisejících s vyšetřováním. Samo ale zároveň přiznalo, že celkově shromáždilo asi šest milionů stran. Zhruba polovina zůstává neveřejná. Zveřejněné dokumenty mají různou průkaznost a vypovídající hodnotu. Jsou to fotografie, videa, maily, ale i anonymní udání na policejní linky. Ta jsou často plná šokujících tvrzení, nejsou však příliš průkazná.

Zejména na sociálních sítích vzbudil rozruch protokol z výslechu EFTA01246048. Svědek, jehož identita byla anonymizována, popisuje události na luxusní lodi, kterých se měl účastnit jako dítě. Na jachtě měli významní lidé společně s Epsteinem mučit oběti, zabíjet kojence a provádět kanibalismus. Zmíněni jsou Clinton, George H. W. Bush, Henry Kissinger a George Soros. Dotyčný však nebyl schopen poskytnout žádné podpůrné důkazy, ani identifikovat svědky.

Zveřejněné materiály tak ukazují zásadní rozpor, který provází celou kauzu Epstein files. Na jedné straně stojí obrovský objem dokumentů a svědectví, jež potvrzují rozsah Epsteinovy trestné činnosti a jeho pohyb mezi elitami. Na straně druhé je však značná část obsahu buď anonymní, neověřená, nebo záměrně upravena tak, že neumožňuje vyvozovat právní odpovědnost konkrétních osob. Právě tato kombinace živí konspirační výklady a podkopává důvěru v instituce a posiluje pocit, že skutečná odpovědnost zůstává skryta.

Donald Trump opakovaně tvrdil, že jeho vztah s Jeffrey Epsteinem byl okrajový a skončil už kolem roku 2004, kdy měl být Epstein z klubu Mar-a-Lago, pojmenovaný podle Trumpova sídla, vykázán kvůli nevhodnému chování. Nově zveřejněné spisy a starší veřejné výroky samotného Trumpa však tuto verzi zpochybňují.

Trump a Epstein se znali nejpozději od 80. let a dlouhodobě se pohybovali ve stejném okruhu newyorské a floridské smetánky. Existují fotografie i videozáznamy z 90. let, které jejich blízký kontakt dokládají, a záznamy naznačují, že Trump v té době několikrát využil Epsteinovo soukromé letadlo. V roce 2002 Trump sám Epsteina veřejně označil za „skvělého chlapa“, který má rád „krásné ženy, často velmi mladé“.

Klíčovou roli v jejich vztahu sehrál Trumpův klub Mar-a-Lago. Nešlo jen o místo náhodných setkání, ale o prostor, který Trump vlastnil a kontroloval. Právě zde se Epstein pravidelně pohyboval a navazoval kontakty, jež mu později otevřely cestu k politickým, finančním i společenským elitám.

Ve zveřejněných spisech se Trumpovo jméno objevuje více než tisíckrát, a to v široké škále souvislostí — od zmínek o Mar-a-Lago přes kontakty na osoby z jeho okolí až po výpovědi obětí, které federální vyšetřovatelé vyslýchali v souvislosti s Epsteinovou trestnou činností. Samotná přítomnost jména v dokumentech nepředstavuje důkaz trestného činu, naznačuje však, že Trump byl dlouhodobě a opakovaně součástí prostředí, v němž se Epstein pohyboval.

Pochybnosti dále posílil postup ministerstva spravedlnosti, které část dokumentů nejprve zveřejnilo a následně bez podrobného vysvětlení stáhlo. Stažené materiály obsahovaly neověřená obvinění týkající se takzvaných „calendar girl“ akcí v Mar-a-Lago a zmiňovaly i osoby z Trumpova rodinného okruhu. Žádné z těchto tvrzení dosud nevedlo k trestnímu stíhání, samotný způsob zveřejnění a stažení však vyvolal otázky ohledně transparentnosti celého procesu.

Ačkoli spisy neobsahují přímý důkaz, že by se Trump dopustil nezákonného jednání, nevytvářejí obraz náhodného a krátkodobého kontaktu, jak jej Trump v posledních letech prezentoval. Trump jakékoli nezákonné jednání opakovaně popřel a žádné z dosud zveřejněných zjištění nevedlo k jeho obvinění.

Kromě Donalda Trumpa se v Epsteinově okruhu pohybovala celá řada lidí z oblasti byznysu, politiky i zábavy. Samotná zmínka v Epstein files nebo kontakt neznamená automaticky trestnou činnost, nicméně vzhledem k okolnostem vyvolává u veřejnosti podezření.

Kauza kolem Epsteina v posledních týdnech ukazuje rozdíl mezi Evropou a Spojenými státy. V Evropě „padají hlavy“. Britský princ Andrew byl zbaven titulů a rezidence a nadace jeho bývalé manželky ukončuje činnost. Velvyslanec v USA Peter Mandelson se stal politickou přítěží pro premiéra Keira Starmera, který se veřejně omluvil obětem za selhání moci a systému, a byl odvolán. Ze své pozice poradce premiéra odstoupil i bývalý ministr zahraničí Slovenska Miroslav Lajčák.

Ve Spojených státech je ale obraz opačný. Navzdory prokázaným kontaktům zůstávají klíčové postavy politického a ekonomického establishmentu víceméně nedotčeny, republikáni se staví na obranu Trumpa a lidé jako Stephen Bannon či Elon Musk čelí kritice, která však nevede k důsledkům. To podle kritiků odráží stav americké politiky. V prostředí permanentních skandálů se vytratila schopnost vyvozovat odpovědnost.

Jedinou přímo odsouzenou zůstává Ghislaine Maxwellová. Ta sehrála v kauze Jeffreyho Epsteina klíčovou roli organizátorky a prostředníka. Podle soudu dlouhodobě vyhledávala, lákala a manipulovala nezletilé dívky a podílela se na chodu celé sítě. V roce 2021 byla ve federálním procesu v USA uznána vinnou z obchodování s nezletilými a napomáhání jejich sexuálnímu zneužívání a v roce 2022 odsouzena k 20 letům vězení.