Článek
Baradej však zemi nechce dovolit obohacování uranu. Plyne to z druhého dne jednání Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) o předání íránského jaderného programu Radě bezpečnosti OSN, která by na zemi mohla uvalit sankce.
"Požadavek jakéhokoli moratoria na průmyslovou produkci delšího než dva roky a jakékoli přerušení výzkumných jaderných aktivit by zkomplikovaly dohodu," tvrdí nejmenovaný diplomatický zdroj. Ke kompromisu je Teherán ochoten jen v případě, že bude moci pokračovat v jaderném výzkumu.
Írán údajně chystá v budoucnu spustit téměř 3000 centrifug k obohacování uranu, které je ochoten dát pod plný dozor MAAE. Experti přitom tvrdí, že zhruba 1500 odstředivek pracujících optimálně po dobu jednoho roku může vytvořit dostatek materiálu pro nukleární bombu.
Vyjednávači EU ale požadují desetileté moratorium na obohacování a USA odmítají jakékoli jaderné činnosti Íránu. "Nemůže být dovoleno obohacování v žádném rozsahu, protože by to mohlo režimu umožnit vyvíjet technologie potřebné pro produkci jaderných zbraní," sdělil mluvčí Bílého domu Scott McClellan.
Rusko podle diplomatických zdrojů Teheránu navrhlo odložit obohacování uranu ve velkém o sedm až devět let a do té doby si ponechat jaderný výzkum i možnost obohacovat uran v malém.
Íránský prezident už dříve řekl, že základem možné budoucí dohody jsou kompenzace za to, že Írán v roce 2003 přerušil svůj jaderný program. Přitom nezmínil, že Írán se k tomuto kroku rozhodl sám.