Článek
"Dá-li bůh, během tří dnů se nám to podaří jednou pro vždy dokončit," řekl předseda parlamentu, sunnita Hádžim Hasaní.
Zejména sunnité se obávají příliš velkých pravomocí regionálních orgánů v rámci federativního uspořádání, které prosazují Kurdové a část šíitských Arabů. "Na jihu vznikne velký (šíitský) stát napojený na Írán," tvrdil sunnitský vyjednávač Sálih Mutlak. "Časem se tyto regiony oddělí," vyslovil obavu z postupného rozpadu Iráku, pokud v ústavě bude příliš autonomních prvků.
Premiér a vůdce šíitské islamistické strany Da'wa Ibráhím Džafarí včera připustil, že sunnité mají "oprávněné obavy". "Věřím však, že tuto záležitost vyřešíme a získáme jejich souhlas," dodal. Šéf výboru pro sepsání ústavy Humám Hamúdí ale později řekl, že tři dny možná k dosažení shody nebudou stačit.
Šíité a Kurdové mohou díky značné většině v parlamentu prosadit i ústavu, která představám sunnitů nevyhovuje. Zapojení této 20procentní menšiny, kde má zázemí protivládní a protiamerický odboj, je však považováno za důležité z hlediska stability země. Navíc v říjnu má text i s eventuálními parlamentními úpravami projít referendem. Tam ho může i přes celonárodní souhlas zablokovat odpor obyvatel tří ze 24 iráckých provincií, což mohou být právě sunnitské regiony Anbár, Ninive a Saláhaddín.
Ústava měla být původně dokončena už 15. srpna a lhůta byla poté o týden prodloužena. Nedotažený text byl v pondělí v noci předložen parlamentu, aby se předešlo vážné krizi, mj. rozpuštění sněmovny, která má pracovat až do prosince.