Článek
"Mám intenzivní pocit, že onen zbrklý, překotný, ba až zběsilý spád soudobé civilizace, na němž se dnes téměř všichni vnějaké míře podílíme, je jedním z pramínků, které se slévají do řečiště příčin soudobého terorismu. Rychlá civilizační unifikacetotiž lidi...do značné míry frustruje, byť jde třebas o frustraci podvědomou. Velká kapitulace lidského ducha, lidské odpovědnostia lidské religiozity tváří v tvář těmto tlakům pak musí v určitých prostředích posilovat pocit prázdnoty a beznaděje. A aťuž jsou teroristé či jejich vůdci vedeni jakýmikoliv úmysly, jedno je zřejmé: jakous takous sympatii či podporu, která jimjejich zločinné dílo usnadňuje, mohou hledat právě v prostoru neurčité - řekl bych metafyzické - lidské beznaděje," řeklHavel.
Havel v projevu rovněž nabádal k odpovědnému využívání moderních vynálezů, včetně automobilů, počítačů či telefonů,které podle něj mnohdy člověka natolik povrchně a druhotně zaměstnávají, že paradoxně omezují vřelé mezilidské kontakty a"znemožňují lidem věnovat se vážnějším věcem...například úvahám o smyslu vlastního bytí...či četbě Gándhího projevů".
Havel vedle Mandely
Václav Havel získal ocenění za svůj celoživotní přínos v oblasti lidských práv a "za víru v nenásilné řešení konfliktů tváří v tvář strachu a šikanování".
Slavnostního ceremoniálu se zúčastnilo přes 400 hostů. Českého exprezidenta doprovodila na obřad také jeho manželka Dagmar.
Pětičlenná komise, v níž zasedal mj. indický premiér Ataka Beharí Vádžpejí a předsedkyně největší opoziční strany v zemi Sonia Gándhíová, vybrala českého exprezidenta mezi desítkou kandidátů.
"Konflikty mezi národy musí být řešeny s rozumem a ne jen pod drobnohledem vítězství silných nad slabými. Opusťme chorobnou vůli, nenávist a touhu po odvetě - to je základ pro další násilí. Jedno z řešení je následovat cestu po vzoru Mahatma Gándhího," uvedlo k hlavní myšlence udělování cen indické ministerstvo kultury. Ty byly poprvé uděleny v roce 1994 u příležitosti výročí 125. narozenin zakladatele moderní Indie.
Václav Havel
Narozen v roce 1936 v Praze v rodině stavitele Václava M. Havla. Vyučil se chemickým laborantem. Pracoval jako jevištní technik, mj. v divadle ABC, Na Zábradlí. Dálkově vystudoval dramaturgii na DAMU.
Po roce 1968 pracoval např. jako dělník v pivovaru, patřil mezi autory Charty 77.
V roce 1989 se stal prezidentem Československa, v roce 1993 České republiky. Z funkce odešel v roce 2003. Všeobecně byl lépe přijímán v zahraničí než na domácí politické scéně. Asi nejostřejší diskuse vyvolal schválením válek vedených Spojenými státy: tzv. humanitární bombardování Kosova a války v Iráku.
Havel získal v zahraničí mnoho ocenění a čestných cen. Opakovaně byl též navrhován na Nobelovu cenu za mír.
Jako dramatika ho uznává celý svět. Za svou činnost byl naposledy počátkem roku 2008 odměněn Cenou Karla Čapka.
Václav Havel je bezdětný a podruhé ženatý. Po smrti první manželky Olgy si vzal herečku Dagmar Veškrnovou.
Laureáti, jednotlivci i instituce, jsou oceňováni za přínos světu v oblasti ekonomie, sociálních změn, politické transformace a řešení konfliktu bez násilí. V minulosti stejné ocenění jako Havel získal mj. Jihoafričan Nelson Mandela.