Článek
Armádní defilé se konalo za přísných bezpečnostních opatření, neboť přesně před rokem se na stejném místě mladý neonacista neúspěšně pokusil o atentát na prezidenta Jacquesa Chiraka. Atentátník je přitom dodnes ve vězení pod dohledem psychiatrů. Těm se zatím nepodařilo se shodnout, zda může za svůj čin nést trestní odpovědnost.
Letošní přehlídka se nakonec obešla bez větších incidentů, policisté jen zadrželi patnáct narušitelů veřejného pořádku. Na bezpečnost dohlíželo celkem pět tisíc příslušníků pořádkových jednotek.
Chirac si tak i přes loňskou zkušenost neodpustil jízdu v otevřeném velitelském voze, z něhož zdravil přihlížející davy lidí. Obklopen příslušníky Republikánské gardy na koních projel od Vítězného oblouku až na náměstí Svornosti, odkud poté s členy vlády sledoval hodinovou přehlídku z prezidentské tribuny.
Poprvé v historii pochodoval v čele pozemních jednotek německý generál - velitel Evropského armádního sboru Eurocorps, Holger Kammerhoff. Na činnosti tohoto útvaru, jenž byl ustaven před deseti lety, se podílí vedle Francie také Německo, Španělsko, Belgie a Lucembursko.
Po poledni pořádal Chirac v Elysejském paláci tradiční zahradní slavnost, na níž byl očekáván také bývalý jihoafrický prezident Nelson Mandela. Ve večerních hodinách pak francouzské televize vysílaly velký rozhovor s prezidentem, v němž se Chirac měl vyslovit především k vnitropolitickým problémům.
Oslavy státního svátku vyvrcholily večer mohutnými ohňostroji a hasičskými bály. Hlavní ohňostroj s podtitulem "Tak to je Paříž", se konal za Eiffelovou věží. O ohňostroj však přišli obyvatelé Grenoblu a některých dalších měst na jihu Francie, která sužují velká sucha a kde mají radnice obavy z požárů.