Článek
Octli se na něm místopředseda Státní dumy Pjotr Tolstoj, první místopředseda zahraničně-politického výboru Dumy Vjačeslav Nikonov, poslanci vládní strany Jednotné Rusko Jevgenij Fjodorov a Konstantin Zatulin a také šéf ruské federální agentury Rossotrudničestvo, která kryje aktivity ruských ambasád v zahraničí, bývalý poslanec Jevgenij Primakov.
První místopředseda zahraničně-politického výboru ruské Dumy Vjačeslav Nikonov
Tolstoj podle Deutsche Welle dříve prohlásil, že po Ukrajině by Kazachstán mohl být „dalším problémem“, který bude třeba řešit. Město Almaty nazval starým ruským názvem Vernyj, na což jsou kazašské úřady obzvlášť citlivé. Tolstoj rovněž obvinil Kazachstán ze snahy „vymyslet si historii“, aby se mohl distancovat od Ruska, připomněla stanice.
Neexistoval a teď není legální
Nikonov zase v projevu v ruské federální televizi prohlásil, že „Kazachstán jednoduše neexistoval“ a území, kde se rozkládá moderní stát Kazachstán, popsal jako „dar od Ruska a Sovětského svazu“.
Fjodorov se k němu přidal a tvrdil, že Rusko má údajně právo požadovat, aby Kazachstán území vrátil. Podle Fjodorova navíc „Kazachstán neopustil SSSR v souladu s mezinárodním právem“, což znamená, že jeho státnost „není zcela legální“.
Zatulinova prohlášení jsou z roku 2022, kdy poslanec ostře kritizoval postoj kazašského prezidenta Kasyma-Žomarta Tokajeva, který tehdy odmítl uznat samozvanou Doněckou a Luhanskou lidovou republiku. Vyhrožoval přitom, že „je možné cokoli, stejně jako v případě Ukrajiny“.
Primakov zas podle Deutsche Welle obvinil kazašské úřady z údajné nečinnosti ohledně „činů nacionalistů proti ruskému jazyku“. Později otevřeně odmítl spolupracovat s kazašským ministrem informací Askarem Umarovem, o němž prohlásil, že je „rusofobní šmejd“.
Kromě poslanců jsou na seznamu nežádoucích také ruští propagandisté Tina Kandelakiová a Tigran Keosajan, politolog Nikita Mendkovič, neslavně proslulý ideolog „ruského světa“ Alexandr Dugin a ruský historik Andrej Grozin.
