Článek
Habermas, který byl představitelem tzv. druhé generace frankfurtské školy, se často vyjadřoval i k veřejnému dění, a to i ve svém pokročilém věku.
V Německu se pokoušel popsat proměny tamní společnosti a zabýval se i procesem evropské integrace. Podle Habermase má být stát založen na demokratických principech, nikoliv na nacionalismu.
Je autorem teorie komunikativního jednání, zakládající si na racionální diskusi a snaze o vzájemné porozumění. Varoval naopak před „kolonizací“ veřejného prostoru, kultury i soukromí penězi.
Některá z jeho děl, jako Strukturální přeměna veřejnosti, byla přeložena do češtiny. Nejznámějším Habermasovým dílem je Teorie komunikativního jednání z roku 1981.



