Německo a Ukrajina budou spolupracovat při výrobě střel dlouhého doletu

Dohodu o spolupráci na výrobě střed dlouhého doletu po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským oznámil německý kancléř Friedrich Merz.

Podle něj nebudou v případě těchto střel existovat žádná omezení doletu. „Ukrajina se s nimi bude moci bránit, a to i proti vojenským cílům mimo své území,“ doplnil. Spolupráce v této oblasti podle něj bude i na průmyslové úrovni, a to jak na Ukrajině, tak v Německu. Další podrobnosti Merz sdělit nechtěl.

Německé ministerstvo obrany později uvedlo, že Berlín bude financovat výrobu zbraňových systémů dlouhého dosahu na Ukrajině. „Podstatné množství“ zbraňových systémů dlouhého dosahu by mělo být podle dohody vyrobeno ještě v letošním roce. „První budou moci být nasazeny už za několik málo týdnů,“ dodalo ministerstvo. Podle něj nebude třeba zvláštního výcviku pro ovládaní těchto systémů, protože se v ukrajinské armádě už používají.

V Německu se intenzivně debatovalo o Merzově pondělním výroku, podle kterého už Ukrajina nemusí dodržovat žádná omezení doletu u zbraní dodaných západními spojenci. Vicekancléř německé vlády a předseda sociální demokracie Lars Klingbeil odmítl, že by vláda změnila v poslední době v této věci přístup. Také Merz později na návštěvě Finska uvedl, že v pondělí popsal jen několik měsíců trvající praxi.

Podle Merze hodlá Německo dál vojensky podporovat Ukrajinu, která se už více než tři roky brání rozsáhlé ruské invazi. Berlín v této souvislosti přislíbil napadené zemi vojenskou podporu pět miliard eur (124,7 miliard korun). Prohloubit s ní chce také hospodářskou spolupráci. Ke konci letošního roku by se měly německá a ukrajinská vláda sejít na společném zasedání.

Podle deníku Bild Kyjev v současnosti provádí výzkum střel dlouhého doletu a už jich několik použil k útoku na ruské území více než 400 kilometrů za frontovou linií. Problém je však v tom, že zbrojovky na Ukrajině patří mezi hlavní cíle ruských útoků. Proto se podle Bildu jedná o dodávce dalších systémů protivzdušné obrany Iris-T a také systémů Mars-2 s doletem 85 kilometrů.

„Rakety M30 a M31 Mars 2 jsou však řízeny pomocí GPS, což je technologie, které Rusko již mnoho let úspěšně čelí, což tyto zbraně takticky znehodnocuje. Navíc všechny relevantní ruské základny jsou mimo dosah těchto zbraní,“ upozornil deník. Systémy Taurus, o něž Ukrajina již dlouho usiluje a jichž se zmíněné potíže netýkají, Merz podle Bildu ve svém vyjádření nezmínil.

Ukrajinský prezident středeční program zakončí setkáním s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem.

Podle webu Politico by mohl Zelenskyj zůstat v Německu do čtvrtka, a zúčastnit se tak slavnostního předávání Ceny Karla Velikého v Cáchách, kterou obdrží předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Návštěva ukrajinského prezidenta je v německé metropoli vždy spojena i s přísnými bezpečnostními opatřeními. Uzavřena je široká oblast v centru města, omezena je i hromadná doprava.

Zelenskyj byl naposledy v Berlíně loni v říjnu. Setkal se tehdy s Merzovým předchůdcem ve funkci Olafem Scholzem i s prezidentem Steinmeierem. Merz byl v prvním květnovém týdnu, v němž jej Spolkový sněm zvolil desátým německým spolkovým kancléřem, spolu s britským premiérem Keirem Starmerem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem na návštěvě Ukrajiny.