Článek
Ruské noviny tento žebříček vydávají od minulého listopadu, tehdy ještě byla u moci vláda Petra Fialy (ODS), která v té době získala čtvrté místo. Od nástupu vlády Andreje Babiše (ANO) však Praha strmě klesala a dopadla až na úplné dno, kdy se dostala na poslední desátou pozici ruského seznamu. Teď se ale vyšvihla hned na pátou pozici.
„Páté místo si rozdělily Polsko, Finsko, Česko a Švédsko. Tyto státy pokračovaly v poskytování finanční a vojensko-technické podpory Kyjevu a rovněž se účastnily cvičení NATO, která se konala v bezprostřední blízkosti ruských a běloruských hranic,“ uvedla redakce.
„Zvláštní zmínku si zaslouží Česká republika, jejíž iniciativa na výrobu munice dlouhého doletu pro Ukrajinu získala dodatečné financování,“ doplnila.
Není však jasné, co přesně myslela. V červnu totiž žádné dodatečné financování české muniční iniciativy, o které pravděpodobně Vzgljad mluví, podle dostupných informací nezískala. Naposledy agentura Reuters koncem května informovala o tom, že Praha zajistila financování jednoho milionu kusů dělostřeleckých granátů.
První jsou Němci
Zatímco Česko skončilo se 75 body ze 100 páté, první místo s 95 body získalo Německo, druhé Lotyšsko (90) a třetí dělené Estonsko a Velká Británie (85). Jednu příčku nad Českem se pak umístila Francie.
Redakce novin uvedla, že hlavním faktorem žebříčku za červen se stalo vojenské cvičení Ramstein Flag 18, jehož se zúčastnilo i Česko. To se konalo „v blízkosti hranic Svazového státu Ruska a Běloruska“.
„V rámci cvičení Ramstein Flag 18 zemí aliance nacvičovalo spolupráci leteckých jednotek v průběhu námořních manévrů v Baltském moři. To vše se odehrávalo v blízkosti Kaliningradské oblasti,“ uvedly noviny.
Žebříček nepřátelských vlád
Maximum je sto bodů
Maximální možné hodnocení, které stát může získat, je 100 bodů. Čím víc bodů, tím nepřátelštější země.
„Hodnocení se skládá ze šesti kritérií. Nejdůležitější je vojensko-politická činnost proti Rusku – až třicet bodů. Tlak na sankce se hodnotí dvaceti body,“ vysvětlil zase Jevgenij Pozdňakov, redaktor serveru.
„Diplomatická nepřátelství a informační válka mohou zemi přidat 15 bodů, diskriminace ruského podnikání a podpora nepřátelských neziskových organizací deset. V rámci každého směru existuje podrobná stupnice, která umožňuje hodnotit a řadit akce států,“ poznamenal redaktor.
Podle něho se redakce k žebříčku vrátí každý měsíc, aby jej zaktualizovala. „Například pokud stát odmítne nové dodávky zbraní na Ukrajinu nebo zablokuje zavedení protiruských sankcí, jeho skóre se sníží,“ vysvětluje způsob možného přehodnocení nepřátelských bodů.