Článek
„Knihy nejsou jen byznys, ale také kultura,“ prohlásil ve Lvově historik Volodymyr Vjatrovyč. Ničení tiskáren, skladů a knihoven totiž nezasahuje jen ekonomiku. Míří podle něj také na ukrajinský jazyk, paměť a kulturu.
Ve Lvově nebylo na první pohled znát, v jak těžké situaci se ukrajinský knižní trh nachází. Stánky i sály byly celkem zaplněné, návštěvníci, především ženy, se o literaturu aktivně zajímali. Celé odvětví je však závislé na několika velkých tiskárnách a skladech, na které Rusko opakovaně útočí.
Zničení deseti milionů ukrajinských knih je, jako kdyby před Vánoci shořel celý obsah největšího knižního skladu české Euromedie. V hlavní sezoně v něm bývá téměř deset milionů knih.
„Vidět, jak hoří výsledek vaší práce a práce vašich kolegů, je velmi bolestné. Zničené sklady jsou jedna věc, malý počet čtenářů druhá,“ řekla zakladatelka a šéfredaktorka Nakladatelství Starého lva Marjana Savko. Zkáza učebnic podle ní představuje doslova humanitární problém, protože státu se nepodaří dodat je do škol dříve než koncem října.
Nejtvrdší rána přišla 1. srpna v Charkově. Ve skladu vydavatelské skupiny Ranok a distribučním centru řetězce KnyhoLand lehlo popelem osm milionů výtisků, 28 tisíc titulů a téměř 600 tisíc školních učebnic. Škoda se vyšplhala na miliardu hřiven, tedy asi půl miliardy korun. To odpovídá zhruba šesti procentům ročního obratu celého českého knižního trhu.
„Požár hasiči likvidovali celý týden. Šli jsme do banky, ale úvěr jsme nedostali. Pojišťovna nám řekla, že nic nezaplatí a že se proti podobné škodě nelze pojistit ani do budoucna,“ popsal spolumajitel Ranku Viktor Kruhlov.