Článek
„Skutečnost, že nacistický vrah Søren Kam, který nikdy svých činů nelitoval, zemřel jako svobodný člověk v Kemptenu, je výrazem strašného selhání bavorské justice. Svůj mizerný život měl Kam dožít ve vězení, ať už v Dánsku, nebo v Německu. To, že ho neučinili odpovědným, jen bude inspirovat nynější dědice nacistů k tomu, aby šli v jeho šlépějích,“ prohlásil Efraim Zuroff, ředitel Střediska Simona Wiesenthala v Izraeli, které se snaží pohnat zbylé nacisty před soud.
Kam byl pátou nejhledanější osobou na seznamu střediska. To, že celý život unikal spravedlnosti za nezájmu německého státu, je podle Zuroffa „neuvěřitelně frustrující“.
Kam byl příslušníkem SS, do řad Schalburgkorps (dánské větve SS) vstoupil jako dobrovolník. Byl jedním ze tří mužů, kteří v roce 1943 zastřelili vydavatele protinacistických novin Carla Henrika Clemmensena. Jeho komplice za to po válce odsoudili k smrti, Kam se ale trestu vyhnul, protože utekl do Německa, které mu v roce 1956 udělilo občanství. Dánskou žádost o vydání německé úřady odmítaly, podle výroku německého soudu se totiž Kam nedopustil vraždy, jak to klasifikoval dánský soud, ale pouze zabití.
Podle Zuroffa to ovšem nebyl jediný Kamův zločin. Kromě jiného měl ukrást seznamy dánských Židů, které později nacisté povraždili.