Článek
Ústavní soud Slovenské republiky dočasně zastavil zrušení Úřadu na ochranu oznamovatelů, který měla vláda Roberta Fica nahradit novým úřadem pro oběti trestných činů a whistleblowery od 1. ledna 2026.
Poslanci vládní koalice prosadili zákon ve zrychleném řízení, ukončili rozpravu předčasně a přehlasovali i veto prezidenta Petera Pellegriniho, což vyvolalo silnou kritiku opozice i právníků.
Pozastavení účinnosti neznamená, že zákon považuje soud nutně za protiústavní, ale brání tomu, aby mezitím došlo k nevratným krokům, jako je zánik úřadu nebo skončení mandátu jeho předsedkyně Zuzany Dlugošové, dokud ústavní soud řádně celou normu neprozkoumá.
Oponentů bylo dost
S návrhem na zrušení kontroverzního zákona se na Ústavní soud obrátila opozice. Zpochybnila soulad zákona s ústavou, právem EU i samotný legislativní postup.
Veřejný ochránce práv Róbert Dobrovodský se k podání připojil a přímo doporučil soudu, aby účinnost zákona pozastavil, protože podle něj hrozí nezvratné oslabení ochrany oznamovatelů a zásah do jejich svobody projevu.
Opozice mluví o „velkém vítězství“ pro právní stát a ochranu whistleblowerů a zákon rušící úřad označuje za „zákon pomsty“ z dílny ministra vnitra Matúše Šutaje Eštoka. Vládní koalice naopak tvrdí, že chtěla jen sjednotit agendu obětí trestných činů a oznamovatelů a „narovnat“ vztahy mezi zaměstnavateli a chráněnými oznamovateli.
Kritici však varují, že ve skutečnosti jde o snahu zbavit se nepohodlné nezávislé instituce, která upozorňovala i na kroky současné vlády. Do konečného rozhodnutí Ústavního soudu zůstává v platnosti současná právní úprava a Úřad na ochranu oznamovatelů může dál poskytovat ochranu lidem, kteří upozorňují na korupci či jiné závažné porušení zákona.
