UNESCO přidalo na svůj seznam část hranic Římské říše v povodí Dunaje

Zachovalé části hraničního opevnění podél Dunaje zahrnují pozůstatky starořímských silnic, opevnění, vojenských táborů legií a strážních věží táhnoucí se v délce několika tisíc kilometrů.

„Dunaj byl pro Římany nejen přirozenou hranicí, ale také důležitým uzlem, který umožňoval přepravu zboží i myšlenkovou výměnu,“ okomentovala podle německé tiskové agentury DPA dnešní rozhodnutí výboru Maria Böhmerová, předsedkyně německé komise pro UNESCO. Dunajský limes nepředstavoval podle Böhmerové pouze hranici dvou velmi odlišných světů, ale byl i jejich spojnicí.

Součástí zápisu jsou také římský vojenský tábor Gerulata v bratislavské části Rusovce a vojenská pevnost Celemantia u obce Iža v jihoslovenském okrese Komárno, informoval na facebooku slovenský ministr zahraničích věcí Ivan Korčok.

Výbor měl původně o zápisu někdejších římských hranic v povodí Dunaje rozhodovat v pondělí, nakonec ale jednání odložil poté, co od společné žádosti podunajských zemí už dříve odstoupilo Maďarsko.

V úterý rozhodl výbor UNESCO o přidání na seznam kulturního dědictví části římských hranic, které se táhly na území současného Německa a Nizozemska v délce asi 400 kilometrů podél Rýna a nazývají se Dolnogermánský limes.

Vzhledem k tomu, že UNESCO již dříve ocenilo také opevnění Hadriánova a Antoninova valu v Británii a Hornogermánsko-raetský limes v Německu, byly nyní za památky světového dědictví uznány hranice Římské říše od Skotska až po Slovensko.