Švédsko kvůli druhé vlně zavírá střední školy, roušky nadále odmítá

Důvodem je rostoucí počet nakažených i obětí, který překročil hranici 7000. I tak ale švédský Úřad veřejného zdraví nadále nedoporučuje nošení roušek. Ve Švédsku proto klesá důvěra ve vládu i v úřad zdraví a přibývá hlasů kritizujících liberální přístup země k pandemii.

Premiér Stefan Lofven na tiskové konferenci ve čtvrtek řekl, že by měsíční uzavření škol mohlo pomoci snížit šíření viru: „Musíte změnit způsob, jak jste vzděláváni. Plně chápu že to není snadné, ale ve stávající situaci je to nutné.“ Lofven současně vyzval studenty z různého prostředí, aby se pokud možno nepotkávali: „Věřím vám, že jste moudří a rozumíte, že to nejsou prodloužené vánoční prázdniny.“

Země, která jako jedna z mála nepřistoupila k lockdownu a k povinným nařízením (vše je jen formu doporučení), už v listopadu kvůli rostoucímu počtu nakažených zavedla v listopadu první omezení, když zakázala prodej alkoholu v licencovaných podnicích po desáté večer a veřejné shromažďování více než osmi lidí.

Situace ve Švédsku se zhoršuje, ve čtvrtek bylo v zemi detekováno 6485 nových případů nákazy koronavirem a dalších 33 obětí z řad nakažených, takže počet obětí překročil hranici sedmi tisíc. Tento týden každý den umíralo v průměru 60 nakažených, což je ale stále méně než v dubnu, kdy bylo denních obětí sto.

Navzdory stoupajícím počtům nakažených a doporučením Světové zdravotnické organizace (WHO) země stále nezavedla povinné nošení roušek. Ve středu WHO doporučila, aby se v oblastech, kde se epidemie šíří, nosily roušky na pracovištích, v obchodech a školách, kde není dostatečná výměna vzduchu. Nosit by se v takových případech měly i doma, když přijde návštěva.

Švédský úřad veřejného zdraví ale tvrdí, že údaje o účinnosti roušek nejsou dostatečné. „Roušku jsou potřeba v určitých situacích, tyto situace ale ještě ve Švédsku nenastaly,“ řekl ve čtvrtek hlavní epidemiolog Anders Tegnell. Dále dodal: „WHO má jasno v tom, že důkazy o rouškách jsou slabé. Všechny studie naznačují, že je mnohem důležitější udržovat odstup než mít roušku.“

Aktuální počet nových případů nákazy je ve Švédsku sice nižší než rekordních 7240 odhalených přede dvěma týdny. Mnozí kritici ale tvrdí, že pokles je dán tím, že se nedostatečně testuje, protože někde jsou kapacity testovacích stanic plné.

Vývoj ve Švédsku oslabuje beztak neoblíbenou vládu, důvěra v ní od května podle průzkumů poklesla o pět procentních bodů na 29,4 procenta. Klesá ale i důvěra v úřady a instituce mající za úkol zvládnout epidemii, a to z říjnových 55 procent na 42 procent. Naopak stoupá počet respondentů, kteří mají pocit, že se v boji s epidemií nedělá dost, z říjnových 31 procent na 44 procent.

Podle profesora politologie ze stockholmské Södertornovi univerzity Nicholase Aylotta mnozí lidé také ztrácejí důvěru v Úřad veřejného zdraví. V zemi je totiž i přes aktuální nárůst méně nových případů, než úřad predikoval, když uváděl, že vrchol nastane v půlce prosince.