Článek
Vedle Koláře a Stárka se ruské obvinění týká také estonského ministra vnitra Lauriho Läänemetse, lotyšského exministra hospodářství Janise Vitenbergse, šéfa branně-bezpečnostního výboru lotyšského parlamentu Jurise Rancanse či litevského poslance Povilse Urbšiho.
Všichni jsou v Rusku „hledaní“ za ničení pomníků sovětských vojáků, podobně jako estonská premiérka Kaja Kallasová a její ministr zahraničí Taimar Peterkop. Podle premiérky Kallasové jde o běžnou zastrašovací taktiku.
Telegramový kanál SHOT, na nějž se odvolává většina ruských médií, která o případu informují, uvedl, že zmínění představitelé jsou obviněni „podle článku 243.3 trestního zákoníku Ruské federace (Zničení nebo poškození vojenských hrobů, památných staveb na počet těch, kteří zemřeli při obraně vlasti nebo zasvěcených vojenské slávě Ruska)“.
Bývalý starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09, vlevo) a jeho nástupce Jakub Stárek (ODS)
Vedle kauzy kolem pražského pomníku maršála Koněva také SHOT připomíná pomník sovětského vědce a akademika Mstislava Keldyše, který nechaly demontovat úřady v lotyšské Rize.
Sovětský maršál Ivan Koněv (1897–1973) přišel nejen o pomník v českém hlavním městě, ale také přestal být čestným občanem Prahy, jímž byl od června 1945.
Důvodem byly některé jeho problematické činy, například bombardování Mladé Boleslavi 9. května 1945, tedy den po konci války, či podíl na potlačení protestů v Maďarsku v roce 1956.
Působil také v Berlíně v letech 1961 až 1962 při takzvané druhé berlínské krizi, která vyvrcholila stavbou berlínské zdi.
Praha 6 nechala odstranit jeho sochu z náměstí Interbrigády v Bubenči v roce 2020, bývalá Koněvova ulice na Praze 3 pak od října 2023 nese jméno po prvním starostovi Žižkova Karlu Hartigovi.
Sochu Koněva v Praze nahradil hajlující skřet s tváří Putina
