Článek
El País poukazuje na rozhodnutí španělských úřadů z minulého týdne, podle kterého hrob nesplňuje požadavky zákona z roku 2022 o demokratické paměti. Úřady požadují, aby z náhrobku zmizel znak Chorvatska, který používalo radikální hnutí Ustaša, a aby byl u hrobu instalován vysvětlovací panel. Ten musí zmiňovat zločiny spáchané Luburičem.
Luburić patřil k vedoucím činitelům koncentračního tábora Jasenovac, kde zemřely desítky tisíc lidí. Podle svědectví krutost, s jakou chorvatští strážci vraždili své zajatce, šokovala i otrlé německé důstojníky. Luburić měl kvůli svému chování přezdívku Řezník.
Po pádu ustašovského režimu Luburić uprchl do frankistického Španělska, které poskytlo úkryt i dalším chorvatským nacionalistům včetně vůdce ustašovců Anteho Paveliče. Ten zemřel v roce 1959 v Madridu. Luburić byl v roce 1969 za dosud ne plně objasněných okolností zavražděn ve městě Carcaixent u Valencie. Tam je i pohřben. V Jugoslávii byl odsouzen za válečné zločiny.
Spory - zejména mezi chorvatskými a srbskými historiky - se dlouhá léta vedou o tom, kolik lidí v Jasenovaci zahynulo. Za komunistické Jugoslávie se objevovaly údaje o víc než milionu mrtvých, nezveřejněné výzkumy z poloviny 60. let minulého století uváděly zhruba 80 tisíc obětí, někteří chorvatští historici přitom hovoří o méně než 10.000 mrtvých. V současnosti se uvádí 80 až 100 tisíc mrtvých, památník obětí v Jasenovaci píše o 83 145 obětech (z toho 47 627 Srbů, 16 173 Židů, 13 116 Romů a 4255 Chorvatů).
