Článek
„Prezident Chorvatské republiky je nestraník a nemůže se účastnit politických aktivit žádné strany, což vylučuje možnost, aby prezident kandidoval na poslance nebo byl kandidátem na premiéra,“ citovala agentura Reuters předsedu ústavního soudu Miroslava Šeparoviče.
Pokud bude Milanović kandidovat do parlamentu nebo veřejně vystupovat jako budoucí kandidát na premiéra, musí okamžitě podat rezignaci, dodal Šeparović. V takovém případě by se funkce prozatímního prezidenta ujal předseda parlamentu s tím, že prezidentské volby se musí konat do 60 dnů.
Chorvatský parlament byl ve čtvrtek rozpuštěn na základě návrhu opozičních stran, kterým byla podle agentury Reuters trnem v patě politika dosavadního premiéra Andreje Plenkoviče ze středopravicové strany Chorvatské demokratické společenství (HDZ). Ten byl premiérem už od roku 2016 a jeho konzervativní strana zemi vedla v posledních třech volebních obdobích.
Chorvatský prezident Milanović: Prezidentství se vzdám, až pokud mě zvolí premiérem
O den později Milanović stanovil datum parlamentních voleb na 17. dubna. Následně oznámil vlastní kandidaturu. Funkční období populisty Milanoviče končí v únoru 2025. Nyní se nechal slyšet, že je ochoten se prezidentského úřadu vzdát pouze po výhře v parlamentních volbách. Tím způsobil vlnu nevole svých politických rivalů, podle kterých by takový krok porušoval ústavu. To nyní potvrdil tamní ústavní soud.
Soud: Hlava státu porušila ústavu
V sobotu mu naopak vyjádřila podporu jeho partaj Sociálně demokratická strana Chorvatska (SDP). Právě ta vedla frakci složenou z jedenácti opozičních stran, jež požadovala urychlené pořádání nových voleb, které se měly původně konat na podzim.
„Zjistili jsme, že svými činy a výroky od pátku do pondělí porušoval ústavu, říkal, že bude kandidovat ve volbách, a dával politická prohlášení,“ upozornil nyní soudce Separović.
Milanović, který již zastával post premiéra v období 2011–2016, řekl, že byl tento krok motivován vládním výběrem soudce na pozici nejvyššího státního prokurátora. S Plenkovičem byli také po většinu jeho funkčního období ve sporu ohledně otázek zahraniční a veřejné politiky.
„Toto je bitva o ‚vládu národní spásy‘,“ uvedl Milanović, jehož kandidatuře již vyjádřila podporu většina opozičních stran. „Zastavíme chorvatskou tragédii.“
„Vzhledem k současnému stavu státu je to nutné,“ řekla o Milanovičově kandidatuře na premiéra parlamentní zástupkyně strany Střed Dalija Oreskovićová, která byla v minulosti vůči prezidentovi často kritická. „Jeho počin jsem pochopila jako volání po všeobecné mobilizaci proti silám HDZ.“
Krym už nikdy nebude ukrajinský, řekl chorvatský prezident
