Článek
„Musím říct, že jsme lidem slíbili referendum o vystoupení z NATO a toto referendum uspořádáme,“ cituje předsedu server Balkan Web s tím, že to Stevanović pronesl ve Slovinském rozhlase.
Podle politika by Slovinsko mělo prosazovat „nezávislou a suverénní politiku“ a spolupracovat se všemi zeměmi tak, aby prioritou zůstaly zájmy státu. „Budeme se rozhodně bránit vměšování do vojenských a diplomatických konfliktů jiných, protože Slovinsku to nikdy nepřináší žádný prospěch,“ doplnil.
Referendum loni navrhl premiér Golob, jehož zvedlo ze židle, že tamní parlament poměrem 46 ku 42 odhlasoval jiné konzultativní referendum o navyšování zbrojních výdajů. V něm mají občané hlasovat, zda má země do roku 2030 navýšit obranné výdaje na tři procenta HDP. Goloba loni „zradili“ jeho menší koaliční partneři, sociální demokraté a levice, kteří návrh podpořili.
„Existují jen dvě cesty: Buď zůstaneme v NATO a budeme platit členství, nebo Alianci opustíme. Všechno ostatní je populistický podvod na občany Slovinska,“ řekl tehdy Golob ohledně vyhlášení konzultativního referenda o setrvání země v Alianci.
Nakonec se ale nehlasovalo ani v jednom referendu, což ve druhé polovině loňského července schválil tamní parlament. Zda nakonec jedno, druhé nebo obě referenda proběhnou, není v tuto chvíli jasné. Stevanović však tuto otázku opět otevřel.
Jak referendum o výstup z NATO, tak i o to navýšení zbrojních výdajů, je pouze konzultativní. Takové referendum proto nemá právní závazek a vláda se podle něho nemusí řídit. Účelem těchto referend ve Slovinsku je zjistit, jak na určité otázky nahlíží obyvatelstvo.
