Článek
Současný slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok převzal vedení Hlasu začátkem června 2024 ve chvíli, kdy se podpora strany pohybovala kolem 15 procent.
V prosincovém volebním modelu agentury NMS už Hlas dosahuje pouze 6,5 procenta. Zaznamenal meziměsíční pokles o jeden procentní bod a strana se tak ocitá jen těsně nad hranicí, která je potřebná pro získání křesel.
NMS upozorňuje, že Hlas si po dvou letech vládnutí udržel jen zhruba čtvrtinu až třetinu voličů z parlamentních voleb 2023. Zklamaní podporovatelé odcházejí hlavně ke Směru-SD premiéra Roberta Fica, část se přesunula k opozičnímu Progresivnímu Slovensku a nacionalistické Republice a významná skupina voličů skončila mezi nerozhodnutými. Hlasu se zároveň prakticky nedaří nabírat nové voliče, takže odliv nedokáže kompenzovat.
Tvrdší tón, slabší střed a tlak koalice
Pod vedením Šutaje Eštoka se Hlas posunul od umírněného, konsenzuálního středu k razantnější a ostřejší rétorice, což změnilo skladbu elektorátu. Na rozdíl od opoziční Svobody a Solidarity (SaS), která po výměně lídra dokázala mírně růst a dlouhodobě se drží nad šesti procenty, Hlas jako vládní strana čelí výraznému tlaku a „vysávání“ ze strany dominantního Směru Roberta Fica.
V aktuálním modelu se Hlas propadl na úroveň SaS, která má 6,3 procenta, a v žebříčku ho předbíhá nejen Smer-SD a Republika, ale také opoziční hnutí Slovensko vedené Igorem Matovičem a nově i liberálně konzervativní strana Demokrati vedená Jaroslavem Naděm.
Analytici z NMS řadí Hlas společně s další vládní stranou SNS (Slovenskou národní stranou) mezi subjekty, které od voleb 2023 ztratily největší podíl podpory, zatímco Republika, Slovensko či Demokrati své výsledky postupně zlepšují.
Podle volebního modelu zůstává zhruba pětina někdejších voličů Hlasu v kategorii lidí, kteří chtějí jít k volbám, ale dnes si neumějí vybrat žádnou stranu. Právě na tyto nerozhodnuté se Hlas-SD podle analytiků bude muset zaměřit, pokud se chce vrátit k dvouciferným výsledkům – konkurenci mu však dělají prakticky všechny opoziční i část mimoparlamentních subjektů.
