Článek
Po druhé světové válce byl Vojtaššák v roce 1951 odsouzen k 24letému vězení za úklady proti republice, velezradu, vojenskou zradu a vyzvědačství. Odseděl si dvanáct let. Krátce po propuštění v roce 1965 zemřel v Říčanech u Prahy, protože pobyt na Slovensku mu byl zakázán. Po pádu komunismu byl v roce 1990 rehabilitován.
Slovenská katolická církev považuje Vojtaššáka za mučedníka pronásledovaného komunisty a opětovně se snaží o jeho blahořečení. V období Slovenského štátu (1939-1945) stál Vojtaššák v čele Spišského biskupství, které po Židech arizovalo Baldovské lázně. Byl místopředsedou nejvyšší poradní a kontrolní instituce Státní rady a toleroval deportace Židů do koncentračních táborů.
Slovenské protifašistické hnutí na Facebooku v této souvislosti upozornilo, že část katolického kléru se stále nevyrovnala s totalitním režimem Slovenského štátu, který kolaboroval s nacistickým Německem a posílal své občany na smrt na základě rasistické legislativy.
Denník N konstatoval, že Vatikán už jednou proces Vojtaššákova blahořečení zastavil. „Konference biskupů Slovenska o víkendu oznámila, že kauza blahořečení biskupa Vojtaššáka postupuje do další významné etapy,“ uvedl list. Vatikán měl totiž schválit dokument Positio super martyrio (spis o mučednictví). „Ať vše pokračuje podle Boží vůle a ať se dílo, které započalo před mnoha lety, přiblíží ke svému završení,“ uvedl diecézní biskup Spišské diecéze František Trstenský na Facebooku.
Trstenský zároveň zdůraznil, že památka obětí holocaustu si zaslouží hlubokou úctu. „Církev si uvědomuje utrpení židovských obětí, rázně odmítá antisemitismus a pronásledování Židů. Jsem přesvědčený, že přiznání selhání křesťanů v tomto období a poctivé zkoumání života konkrétního člověka nestojí proti sobě. Obojí nás zavazuje k pravdivosti, pokoře a zodpovědnosti,“ uvedl.
