Článek
Agentura TASR uvedla, že podle prokurátora Generální prokuratury Slovenské republiky Petra Mihála je pojmenování náměstí nezákonné, protože se jedná o představitele režimu Slovenské republiky z let 1939 až 1945. Podle zákona nemůže být veřejný prostor pojmenovaný po představiteli režimu založeného na fašistické a nacistické ideologii.
Prokurátor proto podal protest proti všeobecně závaznému nařízení města Dolný Kubín, které pojednává o pojmenování ulic a jiných veřejných prostranství ve městě. „Žádá ho zrušit a přijmout nové,“ uvedla agentura.
Zástupci města se budou protestem prokurátora zabývat tento čtvrtek. „Městská rada jim doporučila protestu nevyhovět,“ dodala agentura TASR.
Prokurátor se přitom odvolává na stanoviska Ústavu paměti národa (slovenská obdoba českého Ústavu pro studium totalitních režimů) a Historického ústavu Slovenské akademie věd k Vojtaššákovi. „Podle těchto stanovisek se podle nezpochybnitelných historických faktů spolupodílel na jednání, které je možné považovat za nacistické zločiny,“ uvedl prokurátor.
Rehabilitace z roku 1990
Město tvrdí, že podnět k pojmenování náměstí přišel od římskokatolické církve v Dolném Kubíně. Názvoslovní komise i okresní úřad s pojmenováním souhlasily.
Rovněž připomíná, že v roce 1990 byl Vojtaššák rehabilitovaný. Jenže v tomto případě šlo o rehabilitaci z procesu, který proti Vojtaššákovi vedl komunistický režim. Jeho působení v létech 1940 až 1945 ve funkci místopředsedy Státní rady se rehabilitace netýká.
Státní rada tehdy fungovala jako horní komora parlamentu. Vojtaššáka do Státní rady delegovala Hlinkova slovenská lidová strana, aby tam oficiálně reprezentoval katolickou církev.
V diplomatické korespondenci mezi Giuseppe Burziem, tehdejším vatikánským chargé d’affaires v Bratislavě, a Luigim Maglionem, tehdejším státním sekretářem Vatikánu, byl zdokumentovaný Vojtaššákův postoj k Židům.
„Informovali mě, že na zasedání, kde se diskutovalo o deportaci Židů, monsignor Vojtaššák místo aby se postavil proti nehumánnímu plánu, zaujal zcela pasivní postoj, omezuje se na nepodstatné námitky,“ uvedl Burzio v korespondenci.
„V rozhovoru s jiným biskupem pak naznačil, že podle jeho mínění by bylo lepší, pokud by se církevní vrchnost do této otázky nemíchala a nekladla překážky vládě a prezidentovi republiky, že Židé jsou nejhoršími nepřáteli Slovenska, že i tak se věci budou vyvíjet svým směrem,“ konstatoval vatikánský chargé d’affaires.
Neúspěšné blahořečení
Slovenská katolická církev se opakovaně pokusila prosadit Vojtaššákovo blahořečení, ale zatím neúspěšně. Proti jeho případnému blahořečení protestoval také stát Izrael.
V roce 1950 byl Vojtaššák odsouzený k 24letému trestu těžkého žaláře za úklady proti republice, velezradu, vojenskou zradu a vyzvědačství. Ve vězení byl až do amnestie v roce 1963. Zemřel v roce 1965 v Říčanech u Prahy, protože pobyt na Slovensku mu byl zakázán.