Článek
Podle webu Politico bylo proti jedině Slovensko, které se tak vydalo ve šlépějích bývalého maďarského premiéra Viktora Orbána, jenž se při opakovaném prodlužování sankcí snažil získávat ústupky ze strany unie a vyvíjel tlak na ostatní členské země.
Politico se při informaci o slovenském nesouhlasu odvolalo na tři nejmenované diplomaty. „Zjevně mají nějaké námitky. Domnívám se, že jsme je už slyšeli,“ řekl jeden z diplomatů, který vzhledem k neveřejnému charakteru jednání vystupoval anonymně.
Individuální sankce EU proti Rusku se v současnosti obnovují každých šest měsíců a jejich aktuální platnost vyprší 15. září. „Unie chtěla tento interval prodloužit na jeden rok, aby se vyhnula opakovaným jednáním. Ke změně je však potřebný jednomyslný souhlas všech 27 členských zemí,“ uvedl web.
Slovenská vláda konkrétní důvody nesouhlasu nevysvětlila a slovenská diplomacie uvedla, že diskuse o pravidelném šestiměsíčním přezkoumání sankčního režimu pokračují a měly by být ukončeny 15. září 2026.
Zmíněná jednání se mají týkat zařazení na sankční seznam dalších 27 osob a společností, což by znamenalo zmražení jejich aktiv v EU. O dalším postupu budou jednat techničtí experti na sankční politiku.
Individuální sankce představují jeden ze dvou hlavních sankčních rámců unie vůči Rusku, druhým jsou ekonomické sankce. Původně se oba režimy musely obnovovat každých šest měsíců, ale ekonomické sankce unie v červnu prodloužila na 12 měsíců a platí do července 2027. Stalo se tak po odchodu Orbána z čela Maďarska.
