Článek
Nejvyšší účast zaznamenali v Trenčínském (36 %) a Žilinském kraji (33 %). Naopak nejnižší účast byla v Bratislavském (21 %) a Košickém kraji (22 %). V hlavním městě přišlo k urnám jen 19 procent voličů a velmi nízká účast byla také na jihu Slovenska, kde žije početná maďarská menšina.
Na košickém sídlišti Luník IX přišlo k referendu jen sedm ze 4776 oprávněných voličů a účast zde dosáhla 0,15 procenta. Naopak, nejmenší slovenská obec Príkra na východě země má sice jen deset voličů, ale k hlasování se dostavilo až osm z nich, co je 80procentní účast.
Prezidentka Zuzana Čaputová vypsala lidové hlasování na základě petiční akce opozice. V sobotním referendu Slováci odpovídali na otázku: „Souhlasíte s tím, že předčasné ukončení volebního období Národní rady Slovenské republiky je možné uskutečnit referendem nebo usnesením Národní rady?“ Na tuto otázku odpovědělo přes 97 procent zúčastněných voličů kladně.
Referendum: políček vládě, či plýtvání?
Slabá kampaň
Před hlasováním vedly aktivní kampaň v podstatě jen dvě opoziční strany. Strana Směr-sociální demokracie expremiéra Roberta Fica a hnutí Republika, která vznikla odštěpením od Lidové strany Naše Slovensko Mariana Kotleby.
Podle politologů šlo Ficovi v podstatě o mobilizování voličů před předčasnými parlamentními volbami. Koncem roku 2022 totiž sněm vyslovil nedůvěru vládě premiéra Eduarda Hegera (Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti OLaNO) a prezidentka dala politikům čas do konce ledna 2023, aby našli řešení, jinak jmenuje úřednickou vládu, která povede zemi do předčasných voleb.
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová
Hlava státu nevyzývala voliče k účasti na plebiscitu. „Referendum vnímám jako součást kampaně jedné politické strany, proto nebudu vyzývat občany k účasti,“ řekla Čaputová. Podobně se k lidovému hlasování stavěl také dočasně pověřený premiér Heger (OLaNO).
Z devíti dosavadních referend konaných na Slovensku uspělo pouze jediné, a to v roce 2003 o vstupu země do Evropské unie, kdy účast dosáhla 52,15 procenta.