Rozšíření EU přepíše finanční toky v Unii, Česko by zřejmě přišlo o část dotací

„Všechny současné členské státy budou více přispívat a naopak budou méně peněz čerpat. Někteří čistí příjemci se stanou čistými plátci,“ zní shrnující závěr studie vypracované na Generálním sekretariátu Evropské rady, která se zabývá změnou finančních toků uvnitř EU po očekávaném budoucím rozšíření Unie.

Zprávu odvolávající se na údaje ve studii přinesl deník Financial Times (FT). Ta pracuje se dvěma předpoklady, totiž že EU se v následujících letech rozšíří celkem o 9 států (Albánii, Bosnu a Hercegovinu, Černou Horu, Gruzii, Kosovo, Moldavsko, Severní Makedonii, Srbsko a Ukrajinu) a že současná pravidla přerozdělování zůstanou nezměněna.

Studie nepočítá s vlivem vstupu Turecka do EU, které přitom o členství formálně usiluje již od konce 80. let 20. století.

Během sedmiletého finančního období, na které se v EU rozpočtuje, by si vstup těchto nových členů podle FT vyžádal dodatečné výdaje ve výši 257 miliard eur (v přepočtu asi 6,2 bilionu korun, tedy téměř trojnásobek ročního státního rozpočtu Česka). Zdaleka nejvíce peněz by připadlo na finanční transfery na Ukrajinu, která je z potenciálních budoucích členů EU nejlidnatější a také má nejvíce zemědělské půdy.

Studie citovaná FT (jejíž pravost Brusel odmítl komentovat) také uvádí, které země by se ze stávajících příjemců dotací z tzv. kohezních fondů staly naopak přispěvateli. Vedle Estonska, Kypru, Litvy, Malty a Slovinska by se jednalo také o Česko.

Studie připouští, že tak výrazná změna přerozdělování by v některých zemích zřejmě přinesla „určité tlaky“, přesto by však „výhody dalece převážily nad nevýhodami“. Za jeden z klíčů k úspěchu má být, aby národní vlády svým občanům přínosy rozšíření transparentně vysvětlovaly.

Studie připouští, že tak výrazné rozšíření EU si zřejmě vyžádá dalekosáhlé reformy včetně úpravy mechanismů přerozdělování. Výsledné kalkulace tak mohou být poněkud odlišné, na základním principu se ale z logiky věci nic změnit nemůže.

Dalším často diskutovaným tématem v souvislosti s rozšířením je změna rozhodování v rámci EU v některých oblastech ve prospěch tzv. kvalifikované většiny. Tím by bylo omezeno právo veta jednotlivých zemí.

O strategickém směřování EU na příští roky včetně rozšíření Unie se v pátek na neformálním summitu ve španělské Granadě radí šéfové eurounijních zemí, přítomni jsou i další státníci včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Předseda Evropské rady Charles Michel na úvod jednání přednesl návrh, aby EU přijala nové členy v roce 2030; stanovení závazného termínu se ale od summitu v Granadě neočekává.