Článek
„Nechci způsobovat problémy, ale rád bych viděl Irsko sjednocené. Byl by to velký úspěch pro všechny. Nakonec k tomu dojde a myslím, že k tomu dojde teď. Samozřejmě k tomu bude mít co říct i Velká Británie, ale myslím, že by to bylo fantastické,“ citoval Trumpova slova server CNN.
Na postoji Dublinu to však Trumpův výrok nic nezmění, jak portálu The Irish Times oznámil premiérův mluvčí. „Ne, naše Velkopáteční dohoda a závazky obsažené ve vládním programu zůstávají v platnosti.“
Krátce poté na Trumpova slova zareagoval také britský premiér Andy Burnham, podle kterého se britský postoj ke sjednocení Irska nezměnil a bude se nadále držet Velkopáteční dohody z roku 1998, která ukončila konflikt v Severním Irsku mezi republikány a unionisty.
„Nejsem si vědom toho, že by existovala většinová podpora veřejnosti pro další referendum, a dokud se to nezmění, k žádnému nedojde,“ vysvětlil podle deníku Guardian.
Podle britské BBC se nečekalo, že Trump o této věci bude mluvit. Jeho výroky pravděpodobně rozvíří velkou politickou debatu, zejména v Severním Irsku. BBC také připomněla, že o předchozích amerických prezidentech Billu Clintonovi a Joeovi Bidenovi se tušilo, že v soukromí jsou myšlence sjednoceného Irska naklonění. Veřejně ale v této mimořádně citlivé záležitosti udržovali neutralitu.
Irsko si nezávislost vybojovalo v letech 1919 až 1921 ve válce s Británií. V prosinci 1922 britský i irský parlament ratifikovaly smlouvu, která zajistila nezávislost 26 hrabství Svobodného irského státu. Ten se v roce 1937 přejmenoval na Irsko. Šest hrabství Ulsterské provincie zůstalo součástí Spojeného království jako Severní Irsko. Myšlenku sjednocení obou částí ostrova prosazují nacionalisté.
