Článek
Právě psychický stav Breivika je stěžejním tématem soudního procesu. V případě, že bude obžalovaný shledán trestně odpovědným, hrozí mu mnohaletý trest vězení. V opačném případě skončí v psychiatrické léčebně.
Dvě psychiatrické zprávy posuzující zdraví Breivika přinášejí opačné výsledky. Tu první, jejímiž autory jsou Torgeir Husby a Synne Sörheimová a která označuje Breivika za nesvéprávného paranoidního schizofrenika, experti na psychiatrii povolaní obhajobou rozcupovali na cucky.
Proč není Breivik duševně nemocný
V úterý vypovídala Oslu 61letá psychiatrička Randi Rosenqvistová, která má 35letou praxi v oboru psychiatrie a posuzuje duševní stav vězňů v káznici Ila, kde je držen ve vazbě i Breivik. Měsíc po útocích napsala ve zprávě pro ředitele věznice, že u Breivika neshledává příznaky psychózy, a tento názor zastává i nadále.
"Můj bezprostřední dojem byl, že Breivik příliš dobře logicky uvažuje a je schopen připravovat příliš složité akce, než aby mohl být psychotický. Vím, že lidé trpící paranoidní schizofrenií dokážou plánovat násilné činy, ale příprava těchto útoků měla tolik různých aspektů, že mi to připadá málo pravděpodobné," prohlásila. Podotkla také, že Breivik dokáže vést takzvané "dvojí účetnictví".
"Umí rozdělovat to, co chce zveřejnit, a to, s čím nechce veřejnost seznámit až do určitého dramatického okamžiku. To předpokládá schopnost rozhodnout, co se vyplatí sdělit a co má zůstat utajeno, a navíc to vyžaduje značnou sebekontrolu," dodala expertka.
Podle Rosenqvistové stojí za Breivikovými činy extremistická ideologie, a ne duševní choroba. Chování Breivika při rozhovorech ve věznici označila za příkladné. Uvedla rovněž, že s ní Breivik snažil navázat kontakt, protože dospěl k názoru, že psychiatrička známá svým konzervativním smýšlením stojí názorově na jeho straně.
Breivik není autista
Ani psycholog Eirik Johannesen, který psal poslední půlrok jednou týdně na Breivika psychologický posudek na základě osobního setkání, nepovažuje po 20 schůzkách atentátníka za nepříčetného. V pondělí před soudem vyloučil mimo jiné, že by Breivik trpěl Aspergerovým a Touretteovým syndromem (druhy autismu), jak v soudní síni zaznělo v pátek od profesora psychiatrie Ulrika Fredrika Malta. Podle Johannesena je při setkání s Breivikem největší problém v tom, že člověk ví, co má tento atentátník na svědomí. "Je to téměř jako setkat se s Hannibalem," řekl s poukazem na filmový thriller z roku 2001 pojednávající o masovém vrahovi Hannibalu Lecterovi.
Johannesen rovněž vyjádřil přesvědčení, že Breivik ve skutečnosti sám nevěří v existenci organizace Templářských rytířů a že tedy netrpí nějakou nesmyslnou utkvělou představou. Breivik tvrdí, že řád založil a že v jeho jménu bojuje proti islamizaci Evropy, policie však jeho existenci popírá.
"Jeho činy ve jménu nějakého řádu působí daleko smysluplněji. Chce také naverbovat lidi do své sítě, a to není snadné, pokud jedná člověk osaměle," vysvětlil Johannessen možné důvody Breivikova jednání.
Třítýdenní sledování
Za svéprávného považuje Breivika i tým psychiatrů, který ho v únoru po dobu tří týdnů sledoval téměř 24 hodin denně. Dotyční pozorovali zadržovaného při jídle, při práci na počítači i při sledování televize. Když v noci spal, chodili se na něj každou půl hodinu dívat.
Symptomy psychózy u něj nezaregistrovalo 16 ze 17 členů expertního týmu. Z rozhovorů bylo patrné, že Breivik "je dobře informovaný o tom, co se kolem něj děje, má dobrou krátkodobou i dlouhodobou paměť a umí se dobře vyjadřovat", řekla vedoucí týmu Maria Sigurjonsdottir. "Hovořil k věci a souvisle, dokázal mluvit s více lidmi najednou a držet se tématu," dodala. Konstatovala, že podle zkušeností jejího týmu lidé trpící nějakou formou paranoie vždy projevují zájem o to, co si psychiatři o nich píší, a často žádají kopii. "Breivik se o nic takového nikdy nezajímal," řekla.
Sigurjonsdottir ocenila Breivikovu ochotu spolupracovat, nicméně před soudem v pondělí řekla, že se atentátník snažil členy jejího týmu "rekrutovat" a přesvědčit je o správnosti své ideologie. Na druhou stranu dokázal prý pochopit, že někteří jedinci nemusejí sdílet jeho názory.