Průzkum: Slováci žádají tvrdé tresty za domácí násilí, prevenci ale podceňují

Podle zveřejněných dat nedůvěřuje státním orgánům v ochraně obětí domácího násilí 56 procent dotazovaných, přičemž nedůvěra je výraznější u žen než u mužů.

Veřejnost přitom jasně odmítá představu, že domácí násilí je čistě soukromá záležitost rodiny. S tímto názorem nesouhlasí 62 procent lidí a absolutní autonomii rodiny bez zásahu státu podporuje jen 15 procent.

Pro institut okamžitého vykázání násilné osoby z domácnosti policií, a to i bez rozhodnutí soudu, je 82 procent respondentů. Takové opatření slovenský právní řád už dnes umožňuje na dobu 14 dní. Otázkou ale zůstává, jak efektivně ho orgány v praxi využívají.

Až 85 procent lidí považuje ochranu dětí za prioritu, která musí mít v případech násilí přednost před zachováním rodiny za každou cenu. V praxi však soudy a kolizní opatrovnice podle organizací pomáhajících obětem často nutí ženy udržovat kontakt násilných partnerů s dětmi ve jménu „zachování rodiny“.

Průzkum zároveň odhalil přetrvávající tzv. victim-blaming. Na 21 procent lidí souhlasí s tím, že oběť násilí nese na situaci určitý podíl viny, a dalších přes 25 procent se k otázce nedokázalo jasně postavit.

Jednoznačně toto přesvědčení odmítá jen 47 procent dotazovaných. Psycholožka Dušana Karlovská, ředitelka organizace Fenestra, pro Sme upozornila, že přenášení viny na oběť je zároveň typickou strategií samotných násilníků, jak odvést pozornost od sebe.

Ochota lidí zasáhnout je vysoká – 74 procent by nahlásilo domácí násilí, kterého by byli svědky, ale jen 58 procent si je jisto, jak by v takové situaci správně postupovalo.

Na otázku, jaká opatření by měl stát prosazovat, odpovídali respondenti nejčastěji ve prospěch represe ve formě přísnějších trestů pro pachatele (62 procent) a rychlejší zásahy policie (48 procent).

Naopak prevenci a osvětu, v podobě vzdělávání na školách, dostupnost psychologické pomoci nebo informační kampaně, jako prioritu označilo 6 procent lidí. Odborníci přitom varují, že bez dlouhodobé prevence a vzdělávání se počet případů násilí nesníží.

Ačkoli voliči opozice podporují vyšší investice do ochrany obětí výrazněji (89 procent) než voliči vládní koalice (75–80 procent), podpora ochrany obětí domácího násilí je napříč politickým spektrem vysoká.

Polarizace se podle dat neodehrává v otázce, zda oběti chránit, ale v tom, jak přesně by ochrana měla fungovat a jakou roli by v ní měl hrát stát.