Hlavní obsah

Porýní-Falc zakázala zaměstnávat ve veřejném sektoru členy AfD

2:32
2:32

Poslechněte si tento článek

Vláda německé spolkové země Porýní-Falc zakázala zaměstnávat ve veřejném sektoru členy Alternativy pro Německo (AfD) označované za stranu krajně pravicovou a populistickou. AfD z únorových předčasných voleb vzešla jako druhé nejsilnější uskupení v SRN.

Foto: Nadja Wohlleben, Reuters

Spolupředsedové AfD Alice Weidelová a Tino Chrupalla na čtvrtečním zasedání Spolkového sněmu v Berlíně

Článek

Rozhodnutí podle deníku Bild oznámil ve čtvrtek zemský ministr vnitra Michael Ebling, člen sociální demokracie (SPD), která společně se Zelenými a liberály (FDP) tvoří regionální vládní koalici.

Nařízení se vztahuje na pozice veřejné správy, včetně policistů nebo učitelů na školách zřizovaných zemskou vládou. V praxi to bude znamenat, že všichni uchazeči o místo budou muset během přijímacího řízení odevzdat písemné prohlášení o tom, že nejsou organizováni v žádném extremistickém uskupení a že tomu tak nebylo ani v uplynulých pěti letech.

Má tomu tak být i v případě, že uchazeč i přes své ujišťování „nedokáže rozptýlit pochybnosti“. U lidí, kteří jsou ve veřejném sektoru už zaměstnáni a jsou členy zmíněných uskupení, může mít tato skutečnost „disciplinárně právní následky“, tedy propuštění.

Za extremistickou považuje Ebling AfD na základě permanentně aktualizovaného seznamu německé kontrarozvědky (BfV). Ta v Porýní-Falci klasifikuje AfD jako uskupení, u nějž existují „dostatečné věcné náznaky protiústavních tendencí“, a sleduje ji.

Při prezentaci nového rozhodnutí Ebling řekl, že AfD „už nemá umírněné křídlo“ a že její „radikalizace sílí“.

AfD: Je to diskriminace

Proti rozhodnutí zemské vlády v Porýní-Falci ostře protestovala spolupředsedkyně AfD Alice Weidelová. „Je děsivé, že ze strany zemské vlády dochází k takové diskriminaci politických názorů. Jsou zde pošlapávána základní demokratická pravidla. Voliči AfD se tím nenechají zastrašit,“ zdůraznila Weidelová.

AfD získala ve volbách do Spolkového sněmu 23. února téměř 21 procent hlasů a stala se druhým největším uskupením ve Spolkovém sněmu po křesťanském konzervativním bloku CDU/CSU kancléře Friedricha Merze. Nejsilnější pozice má AfD ve východních spolkových zemích, tedy na území bývalé NDR.

AfD se profiluje ostře kritickými postoji proti migraci. Odmítá politickou integraci EU a požaduje zrušení společné evropské měny. AfD rovněž požaduje ukončení vojenské podpory Ukrajiny v jejím boji proti ruské agresi.

Výběr článků

Načítám