Článek
Podle jednoho ze zdrojů Reuters ministerstvo obrany konkrétně usiluje o obranný rozpočet ve výši 63 miliard euro (1,6 bilionu korun), což by oproti loňskému roku znamenalo navýšení o jedenáct miliard (274 miliard korun).
Vláda předchozího kancléře Olafa Scholze, v níž Pistorius též zastával funkci ministra obrany, před svým pádem loni navrhovala výrazně mírnější navýšení rozpočtu o miliardu (24,9 miliardy korun).
K základnímu rozpočtu navíc ještě německá obrana každoročně čerpá 20 miliard euro (498 miliard korun) z fondu vytvořeného v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu z února 2022. Ten má dlouhodobě zanedbávané německé armádě pomoci dosáhnout standardů ostatních předních armád světa. V roce 2028 bude ovšem zcela vyčerpán.
I tak měla německá obrana loni potíže s plněním cíle NATO na výdaje na obranu ve výši 2 % HDP. Příčinou byla především pomalá distribuce financí.
I jeden ze zdrojů Reuters naznačil, že pouhé zvýšení rozpočtu nemusí německé problémy vyřešit, protože obranný průmysl má často obtíže s rychlým posílením produkce, aby mohl vyhovět neplánovaným objednávkám. „Výzva bude v tom, jak peníze utratit včasným způsobem,“ řekl zdroj.
Mluvčí Pistoriova ministerstva informace o požadavku na navýšení rozpočtu nepotvrdila ani nevyvrátila. Uvedla pouze, že proces stanovení rozpočtu na letošní rok nebyl dosud dokončen.
Německo je stejně jako další evropské členské státy NATO pod nátlakem vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby zvýšilo výdaje na obranu. K tomu evropské státy vybízí i pochybnosti, zda se mohou spolehnout na bezpečnostní záruky, které jim spojenectví s USA mělo garantovat.
Největší evropská ekonomika tak nedávno odsouhlasila plány na mohutné zvýšení výdajů. Ty zahrnují 500 miliard euro (12,5 bilionu korun) na speciální infrastrukturní fond a odstranění většiny limitů na půjčovaní prostředků na obranné investice. Pro stát tradičně prosazující striktní fiskální disciplínu jde o velký obrat.
