Článek
Odsouzení měli přijít do vězení ve Wloclawku ležícím severozápadně od Varšavy, aby si odpykali tresty ve výši od půldruhého roku do dvou a půl let. Gazeta Wyborcza podotýká, že za to, že do vězení nepřišli, jim nehrozí dodatečný trest. Každý z nich musí také zaplatit Nadaci muzeum Osvětim-Březinka 10 000 zlotých (65 340 korun) a další tisíc zlotých jako částečnou úhradu soudních nákladů.
Ve vyšetřovací vazbě v Krakově zůstávají další dva muži podezřelí z účasti na krádeži nápisu. Jeden z nich prý najal trojici zlodějů, druhý prý komunikoval se Švédem Andersem Högströmem, který je podezřelý z toho, že si krádež objednal. Bývalý vůdce švédských neonacistů, jenž byl před časem převezen do Polska, se ale k tomu nepřiznal a vyšetřovatelům podal vlastní verzi toho, jak se všechno stalo. Jeho výpověď ale krakovská prokuratura nezveřejnila. Pokud ho soud shledá vinným, hrozí mu až deset let vězení.
| Trojice zlodějů nápis Arbeit macht frei (Práce osvobozuje), který je dodnes symbolem cynismu nacistů, z brány bývalého vyhlazovacího tábora v Osvětimi ukradla 18. prosince loňského roku. O několik desítek hodin později ho policisté našli ukrytý v lese u jedné vsi nedaleko Toruně, kde pachatelé bydlí. Rozřezali ho na tři části. |
|---|
| Nápis Arbeit macht frei vyrobili na příkaz Němců polští političtí vězni. Nad vchodem do muzea je nyní replika nápisu. |
Koncentrační tábor Osvětim
Němci ho původně zřídili pro polské politické vězně v roce 1940, rok po obsazení Polska. Tábor Auschwitz I. se nacházel v areálu bývalých kasáren.
Později, roku 1942, byl na druhé straně města vybudován rozsáhlý vyhlazovací tábor Auschwitz II – Birkenau (Březinka) a menší tábor Auschwitz III – Monowitz u blízké vesnice Monowice.
Odhaduje se, že v Osvětimi a Březince nacisté zavraždili 1,1 až 1,5 miliónu lidí, většinou Židů. Celkem bylo za války vyvražděno kolem šesti miliónů Židů.