Hlavní obsah

Od rušení poplatků ke strachu z vysílání kritických projevů. Jak to šlo na Slovensku s veřejnoprávní televizí

Bratislava

Změnu financování veřejnoprávní televize, kterou chystá česká vláda, mají už několik let za sebou na Slovensku. Ke zrušení koncesionářských poplatků přistoupila vláda Eduarda Hegera (tehdy OĽaNO), která udělala z „telerozhlasu“ de facto státní rozpočtovou instituci. Po volbách 2023 toho využil nový kabinet Roberta Fica (Směr), jenž ji systémově přetváří na novou instituci – Slovenskou televizi a rozhlas (STVR) s výrazně silnějším politickým vlivem na vedení.

Foto: TASR, Profimedia.cz

Generální ředitelka STVR Martina Flašíková.

Stručně
Souhrn je vygenerován pomocí umělé inteligence.
  • Zrušení koncesionářských poplatků, z nichž byla financována veřejnoprávní média na Slovensku, zrušila vláda Eduarda Hegera.
  • Za vlády Roberta Fica pak došlo k přeměně z rozpočtu financované RTVS na STVR, na kterou má vládní koalice větší vliv.
  • Zrušení koncesionářských poplatků chystá i vládní koalice v Česku. Jak budou financovány ČT a ČRo, aby zůstaly nezávislé, zatím neprozradila.
Článek

Rozhodnutí, které otevřelo dveře k „zestátnění“ veřejnoprávních médií, přišlo od vlády Eduarda Hegera na konci roku 2022. Tehdejší koalice se v rámci politické dohody se SaS o podpoře státního rozpočtu na rok 2023 dohodla, že zruší koncesionářské poplatky, což byl do té doby hlavní stabilní příjem instituce, jež tehdy nesla název Rozhlas a televize Slovenska (RTVS).

Ministr hospodářství a předseda SaS Richard Sulík mluvil o pomoci domácnostem a firmám, které poplatky platily. Ředitel RTVS Ľuboš Machaj oproti tomu varoval, že bez jasné garance náhradního financování bude ohrožena stabilita a nezávislost instituce.

Dne 21. prosince 2022 parlament schválil pozměňovací návrh, kterým se poplatky ruší a hlavním zdrojem příjmů RTVS se stal příspěvek ze státního rozpočtu.

Změna byla připojena k jinému zákonu a hlasovalo pro ni 91 ze 136 přítomných poslanců – poslanci tehdejší koalice (OĽaNO, SaS, Sme rodina, Za ľudí) a část nezařazených. Poslanci Směru, Hlasu a Republiky se většinou zdrželi nebo nehlasovali.

Tehdejší prezidentka Zuzana Čaputová zákon vetovala, ale parlament její veto v únoru 2023 přehlasoval. Koncesionářské poplatky tak definitivně skončily k 30. červnu 2023. Od 1. července 2023 tak veřejnoprávní „telerozhlas“ financuje pouze stát prostřednictvím rozpočtu.

Kritika od politiků

Když se po volbách 2023 vrátil k moci dřívější premiér Robert Fico, byla už RTVS plně závislá na státním rozpočtu, o němž rozhoduje vládní většina.

Fico a představitelé Směru na instituci dlouhodobě útočili s tím, že RTVS není vyvážená, je v „souboji s vládou“ nebo že „porušuje lidská práva“ občanů tím, jak informuje. Kritika pak zesílila po několika konfliktech, včetně sporu o nepřipuštění Ľuboše Blahy (Směr) do diskusního pořadu Sobotní dialogy, po kterém Fico veřejně avizoval, že půjde řediteli Machajovi „po krku“.

Nová ministryně kultury Martina Šimkovičová (nominantka SNS) označila RTVS po zrušení poplatků za fakticky státní instituci a argumentovala, že je potřeba ji „uklidit“, zreformovat a sladit s údajnými požadavky Evropského aktu o svobodě médií.

V praxi to znamenalo přípravu nového zákona, který už nepočítal s RTVS v dosavadní podobě, ale vytvářel zcela novou instituci – Slovenskou televizi a rozhlas (STVR).

Vznik STVR a výměna vedení

Vládní návrh zákona o Slovenské televizi a rozhlasu (STVR) vláda schválila na jaře 2024 a parlament na něj pak po rychlém projednání kývl v červnu 2024. 

Zákon stanovil, že RTVS zaniká a všechna její práva, povinnosti, majetek i zaměstnanci přecházejí na novou organizaci STVR. Tím automaticky zanikl také mandát generálního ředitele RTVS Ľuboše Machaje, který byl původně jmenován do roku 2027.

Související témata:

Výběr článků

Načítám