Článek
Předcházející informace hovořily o tom, že rozhodnutí by mělo padnout letos na podzim. Český ministr zahraničí Alexandr Vondra už začátkem října s odvoláním na americké partnery uvedl, že vyjádření nelze očekávat před koncem roku. Šéf ODS Mirek Topolánek však v rozhovoru řekl, že základna v ČR nebude [celá zpráva].
"Dokončujeme zpracovávání geologických poznatků, zvažujeme hlediska technická, operační i politická," řekl novinářům brigádní generál Marvin McNamara. Termín, dokdy má ve Spojených státech padnout definitivní rozhodnutí, zatím podle něho stanoven nebyl.
Zvažovaná protiraketová základna se v České republice i v Polsku stala kontroverzním politickým tématem. Její umístění ve střední Evropě nedávno ostře odmítlo Rusko, které tento záměr označilo za prvek destabilizace a za snahu o změnu strategické rovnováhy.
Dosavadní plány Pentagonu předpokládají, že pokud USA získají souhlas hostitelské země, začne se s přípravnými pracemi ve vybrané lokalitě příští rok. Stavba by se měla rozjet v roce 2008 a plně funkční by základna měla být v roce 2011. Pokud USA souhlas vybraných zemí nezískají, budou zvažovat jinou variantu, konstatoval generál.
Základna jako terč teroristů?
Obsluhu protiraketové základny by mělo tvořit 200 až 400 vojáků, techniků a civilních pracovníků. V případě radarové jednotky jde zhruba o polovinu tohoto počtu. Kdyby byly obě části umístěné na jednom místě, tvořila by obsluha dohromady kolem 350 lidí. Generál uvedl, že se v jisté míře počítá i se zaměstnáváním místních občanů.
Obavy, že by se základna mohla stát terčem teroristických útoků, odmítl, protože jde podle něho o obranné zařízení.
Základna součást amerického protiraketového deštníku má před případným útokem zejména z Blízkého východu chránit nejen USA, ale i Evropu. Jejím posláním je zaměřit a zneškodnit nepřátelské rakety na jejich letové dráze. Střely směřující do blízkovýchodního regionu, například do Izraele, jsou "mimo dosah základny", řekl.
MDA vybírá lokalitu v České republice a Polsku především z technických důvodů, protože je to podle generála v rámci evropského kontinentu nejvhodnější místo. Vyhovující je také infrastruktura vybraných zemí. Umístění základny například v Británii by pokrylo podstatně menší část Evropy, uvedl. O této možnosti se podle něj také neuvažuje; na britské základně Fylingdales nicméně Spojené státy modernizují své radarové zařízení.
Na protiraketové základně ve střední Evropě by mělo být rozmístěno deset střel, které nenesou žádné výbušniny. Nepřátelské rakety ničí nárazem, nikoli explozí. Jediný výbušný materiál je palivo nutné k pohonu, řekl.
Radarová část, která může být umístěna mimo protiraketovou základnu, bude složena ze dvou radarů, z toho jednoho mimořádně výkonného, který rozezná "baseballový míček na vzdálenost z Washingtonu do San Franciska", uvedl.
Radarový deštník zatím nefunkční
K testům systému protiraketové obrany, které byly z poloviny neúspěšné, poznamenal, že na základě jejich výsledků se celý systém zdokonaluje. Zároveň připomněl, že zkouška z letošního 1. září byla zcela úspěšná.
Pentagon má zatím na základně Fort Greely na Aljašce 11 střel a na Vanderbergově základně v Kalifornii dvě střely. Na Aljašce se předpokládá, že by mohlo být do konce letošního roku umístěno celkem dvacet střel a v budoucnu až sto těchto obranných zařízení.