Článek
Žebříček i doprovodné texty vyšly v posledním dvojčísle týdeníku koncem minulého týdne. Na jeho vrcholu se umístily britská MI6, francouzská DGSE a nizozemská AIVD. Na nejzazším chvostě skončila slovenská SIS.
„Podle obecného názoru prvenství v kategorii nejhorší zpravodajská služba v Evropě patří Slovensku, kde se podle kritiků spojuje nepotismus s neschopností a vazbami na Rusko,“ píše L'Express.
Na sestavení žebříčku se podíleli současní i nedávno odešlí šéfové tajných služeb, kteří hodnotili své evropské kolegy. Mezi 18 šéfy nebo bývalými šéfy tajných služeb byli i zástupci americké CIA a izraelského Mosadu. Řada z nich mluvila jen pod podmínkou anonymity.
Ředitel bez zkušeností a se záhadným majetkem
Autorka samostatného textu o Gašparovi, novinářka Alexandra Saviana, upozorňuje, že před nástupem do SIS neměl žádné zkušenosti v tajných službách. „Kariérní dráha Pavla Gašpara má se světem zpravodajských služeb jen pramálo společného,“ píše a připomíná i podezření z plagiátorství v jeho diplomové práci o korupci.
Gašpar podle textu dva roky pracoval u policie, v době, kdy byl prezidentem Policejního sboru jeho otec Tibor Gašpar. „Neprojevoval zvláštní zájem o osvojování si vyšetřovacích metod. Podle mého názoru byla jeho profesionální úroveň nedostatečná,“ řekl týdeníku jeho tehdejší přímý nadřízený, bývalý policejní plukovník Peter Šloser.
L'Express dále popisuje, že se Gašpar podle jejich zjištění „záhadně obohatil“ – vypočítává vilu s výhledem na Nitru, byt ve městě a dům na venkově, které si pořídil navzdory tehdy skromnému platu.
Do funkce se dostal bez jmenování prezidentkou
Přesto se v roce 2024 dostal do čela SIS. Někdejší prezidentka Zuzana Čaputová ho na konci svého mandátu odmítla do funkce jmenovat, Ficova vláda proto v únoru 2024 změnila statut tajné služby tak, aby ji mohl vést jako náměstek ředitele. Do funkce ředitele ho pak v srpnu 2024 oficiálně jmenoval už nový prezident Peter Pellegrini.
Bývalý šéf polské zahraniční rozvědky pro L'Express uvedl, že slovenské zpravodajství podléhá silnému politickému vlivu, což výrazně snižuje jeho efektivitu. „Jeho jmenování se považovalo za politické, jeho úkolem je podřídit službu zájmům předsedy vládní strany,“ poznamenal.
Řebříček tajnýc služeb podle týdenníku L'Express
- Velká Británie
- Francie
- Nizozemsko
- Ukrajina
- Německo
- Švédsko
- Norsko
- Estonsko
- Polsko
- Dánsko
- Rumunsko
- Španělsko
- Finsko a Švýcarsko
- Česká republika, Belgie, Itálie
25. Slovensko

