Článek
Podle současných, takzvaných dublinských pravidel má migrant, který přicestuje do EU, možnost podat žádost o azyl jen v jedné unijní zemi. Často se jedná o první stát EU, kam vstoupil. V tomto státě by měl setrvat, až do vyřešení žádosti. Často se však stává, že se mezitím přesune do jiné země EU. Ta má podle pravidel možnost ho deportovat do země sedmadvacítky, která zpracovává jeho žádost o azyl.
V praxi se však v posledních letech stávalo, že země EU prvního vstupu, například Itálie, Řecko či jiné státy na Balkáně či ve Středomoří, tyto migranty z Německa přebíraly jen v malé míře. Německo bylo podle údajů Eurostatu zdaleka největším původcem žádostí o přesunutí žadatelů o azyl do jiné země EU. V loňském roce podalo na 74 600 takových žádostí do ostatních států EU. Podle portálu Asylum in Europe se však uskutečnilo méně než 6000 předání.
Řecko bylo v roce 2024 zemí, která přijímala nízké počty žadatelů o azyl z Německa. Berlín podal do Atén na 15 500 žádostí, dosáhl ale předání 22 lidí. Podobná čísla vykazuje Itálie. Z 12 800 požadavků o navrácení se jich uskutečnily tři. Tuto situaci Berlín při diplomatických jednání kritizoval.
„Pro Řecko je důležité zahájit (nový migrační) pakt vyřešením všech otázek vzniklých při dublinských pravidlech,“ uvedl Plevris. Dohoda s Německem podle médií počítá s tím, že Berlín nebude požadovat po Řecku převzetí migrantů, kteří si v jihoevropské zemi podali žádost o azyl do vstupu v platnost nového migračního paktu 12. června 2026. Podle stanice ERT News v rámci dohody s Řeckem nebude muset Německo plnit relokace, se kterými počítá nový mechanismus solidarity po dobu dvou semestrů.
Německý deník Bild uvádí s odkazem na německého spolkového ministra vnitra Alexandera Dobrindta, že Itálie a Řecko přislíbily přebírání migrantů, kteří si tam podali žádost o azyl a pak se přesunuli do jiné země EU. Učiní tak příští rok poté, co vstoupí v platnost nový migrační pakt.
