Článek
Středověký antisemitský reliéf z počátku 14. století na kostele ve městě, ve kterém působil v 16. století reformátor Martin Luther, je už dlouho předmětem debat a sporů. Zobrazuje prasnici, které kouká pod ocas rabín a další židé s jarmulkami jí pijí ze struků. Aby nebylo o významu pochyb, je na reliéfu napsáno Rabini Schem HaMphoras, což je zkomolenina odkazu na 72písmenné jméno boha ha-Šem ha-meforaš. Výraz na reliéfu naznačuje, že bohem rabína je prasnice. Prase je v judaismu považováno za nečisté zvíře a jeho maso je zapovězeno jíst.
Podobným reliéfům se v dějinách umění říká Judensau, tedy česky židova či židovská svině, a kromě Wittenbergu je lze nalézt na kostelech především v dalších německých městech, například v Řezně, Magdeburku či Norimberku.
Žalobu na evangelickou obec ve Wittenbergu, která městský kostel spravuje, podal člen židovské obce z Bonnu, který reliéf považuje za urážlivý. Požaduje, aby byla antisemitská plastika z kostela sejmuta. Podle serveru Spiegel Online se soud ve městě Dessau-Rosslau bude muset nyní vypořádat s otázkou, jakou ochranu si reliéf zaslouží.
Debata, kterou podání žaloby ve Wittenbergu vyvolalo, není na toto téma zdaleka první. Už od roku 1988 je v zemi před reliéfem zapuštěna pamětní deska, která měla přispět k usmíření. Umístěna byla před kostel z iniciativy skupiny křesťanů, k nimž patřil i současný premiér spolkové země Sasko-Anhaltsko Reiner Haseloff. Ten se sám v minulosti přimlouval za to, aby antisemitská plastika zůstala na svém místě: „Pokud ji odstraníme, nebude nám už nic připomínat, abychom se postavili svým dějinám.”